Читать онлайн книгу "Panování Oceli"

PanovГЎnГ­ Oceli
Morgan Rice


ДЊarodД›jЕЇv Prsten #11
V PANOVÁNÍ OCELI (SÁGA ČARODĚJŮV PRSTEN – KNIHA JEDENÁCTÁ) musí Gwendolyn chránit svůj lid, protože Králův Dvůr se ocitá v obležení. Gwen se snaží dostat všechny z Prstenu – je tu ale jeden problém: její lidé odmítají odejít. Rozpoutává se boj o moc a Gwenino kralování je poprvé ohroženo. Při tom se objevuje největší hrozba pro Prsten. Po McCloudech přichází hrozba Romula a jeho draků. Štít je zničen, Romulus přichází v katastrofické invazi, nic už nestojí mezi ním a naprostým zničením Prstenu. Romulus s Luandou na své straně je po celý měsíc nezastavitelný. Gwendolyn tak musí bojovat o přežití – nejen svoje, ale i svého dítěte a svých lidí. To vše uprostřed epické bitvy draků a lidí. Kendrick vede Stříbrné do vznešené bitvy, přidává se k němu Elden a noví rekruti z Legie. Stejně tak i jeho bratr Godfrey, který překvapuje úplně všechny, včetně jeho samotného, svými statečnými skutky. Ale i tak to možná nebude stačit. Thor se mezitím vydává na výpravu svého života – do Země druidů. Prochází magickou, strašidelnou zemí. Zemí, která není jako žádná jiná. Zemí, která má vlastní magická pravidla. Průchod takovou krajinou bude vyžadovat každý kousek jeho síly a výcviku. Donutí ho sáhnout si ještě hlouběji do rezerv a stát se velkým válečníkem – a druidem – jak mu bylo předurčeno. Zatímco se setkává s příšerami a výzvami jako nikdy dřív, bude muset riskovat svůj život, aby se dostal k matce. Erec a Alistair míří na Jižní ostrovy, kde je vítají všichni jeho lidé. Včetně jeho soutěživého bratra a závistivé sestry. Erec zažil dramatické setkání s otcem a celý ostrov se chystá k jeho nástupu na trůn. Na Jižních ostrovech si ale musí každý člověk vybojovat své právo vládnout. V epické bitvě tak bude Erec zkoušen tak, jako nikdy dřív. V dramatickém zvratu zjistí, že zrada se skrývá úplně všude. Dokonce i na místě, kde jsou vznešení a velcí válečníci. Reece obklíčen na Horních ostrovech musí, po vykonání pomsty na Tirovi, bojovat o život. V zoufalství zjistí, že se musí spojit se Starou. Oba si na sebe dávají pozor, a přesto se musí spojit na cestě za přežitím – cestě, která vyvrcholí epickou námořní bitvou. Bitvou, která ohrozí celý ostrov. Překročí Gwen moře na cestě do bezpečí? Zničí Romulus Prsten? Zůstane Reece se Starou? Povstane Erec jako nový král? Najde Thor svoji matku? Co se stane s Guwaynem? Zůstane vůbec někdo na živu? Se sofistikovaným budováním světa a charakteristik je PANOVÁNÍ OCELI epickým příběhem o přátelích a milencích, o soupeřích i nápadnících, o rytířích a dracích, o intrikách a politických machinacích, o vyzrávání, o zlomených srdcích, o klamu, ambicích a zradě. Je to příběh o cti a odvaze, osudu a předurčení, o čarodějnictví. Je to fantasy, která nás přenese do světa, na který nikdy nezapomeneme. Do světa, který zaujme člověka každého věku i pohlaví.







PANOVГЃNГЌ OCELI



(SÁGA ČARODĚJŮV PRSTEN – KNIHA JEDENÁCTÁ)



MORGAN RICE


Morgan Rice



Morgan Rice je autorkou epickГ© fantasy sГЎgy ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN, kterГЎ obsahuje 17 knih, a kterГЎ je podle USA Today bestesellerem ДЌГ­slo 1; sГ©rie UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY, obsahujГ­cГ­ zatГ­m 11 knih, betseller ДЌГ­slo 1 v USA; bestselleru ДЌГ­slo 1 v USA sГ©rie TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ, post apokalyptickГ©ho thrilleru sklГЎdajГ­cГ­ho se zatГ­m ze 2 knih; a takГ© zbrusu novГ© epickГ© fantasy sГ©rie KRГЃLOVГ‰ A ДЊARODДљJOVГ‰, sklГЎdajГ­cГ­ se zatГ­m ze dvou knih. AutorДЌiny knihy jsou dostupnГ© v tiЕЎtД›nГ© i audio verzi, a byly pЕ™eloЕѕeny do vГ­ce neЕѕ 25 jazykЕЇ.



Morgan se rГЎda zajГ­mГЎ o nГЎzory svГЅch ДЌtenГЎЕ™ЕЇ, takЕѕe se prosГ­m nezdrГЎhejte navЕЎtГ­vit jejГ­ webovГ© strГЎnky www.morganricebooks.com (http://www.morganricebooks.com), kde se mЕЇЕѕete pЕ™idat do seznamu kontaktЕЇ, zГ­skat knihu zdarma, stejnД› jako dalЕЎГ­ akДЌnГ­ bonusy, stГЎhnout si zdarma bonusy, mГ­t pЕ™ehled o poslednГ­ch novinkГЎch, pЕ™idat se na autorДЌin Facebook ДЌi Twitter, a jednoduЕЎe bГЅt s Morgan v kontaktu!


VybranГ© ohlasy na tvorbu Morgan Rice



„ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN mГЎ vЕЎechny rysy potЕ™ebnГ© pro jasnГЅ ГєspД›ch: hlavnГ­ i vedlejЕЎГ­ pЕ™Г­bД›h, zГЎhadnГЎ atmosfГ©ra, stateДЌnГ­ rytГ­Е™i a rozkvГ©tajГ­cГ­ vztahy, kterГ© zacelujГ­ rГЎny na zlomenГЅch srdcГ­ch, a dГЎle takГ© podvod ДЌi zrada. Slibuje dlouhГ© hodiny zГЎbavy a jistД› uspokojГ­ vЕЎechny vД›kovГ© kategorie. DГ­lo najde svГ© mГ­sto v knihovnГЎch u vЕЎech pЕ™Г­znivcЕЇ fantasy literatury.“

--Books and Movie Reviews, Roberto Mattos

„Velice zГЎbavnГЎ epickГЎ fantasy.”

—Kirkus Reviews



„MЕЇЕѕeme zde spatЕ™it zrozenГ­ nД›ДЌeho vГЅjimeДЌnГ©ho.”

--San Francisco Book Review



„NaЕЎlapanГ© akcí…. VypravД›ДЌskГЅ styl RiceovГ© je bohatГЅ a pЕ™Г­bД›h poutavГЅ.“

--Publishers Weekly



„ Velmi ДЌtivГЎ fantasy …. PoДЌГЎtek nД›ДЌeho, co mГЎ ambice stГЎt se oblГ­benou fantasy sГЎgou pro mladГ© ДЌtenГЎЕ™e.”

--Midwest Book Review


Knihy od Morgan Rice



KRÁLOVÉ A ČARODĚJOVÉ

VZESTUP DRAKЕ® (Kniha ДЌ.1)

POVSTГЃNГЌ STATEДЊNГќCH (Kniha ДЌ.2)

OTДљЕЅE CTI (Kniha ДЌ. 3)

ZROZENГЌ UDANOSTI (Kniha ДЌ. 4)

Е?ГЌЕ E STГЌNЕ® (Kniha ДЌ. 5)

NOC STATEДЊNГќCH (Kniha ДЌ. 6)



ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN

CESTA HRDINY (Kniha ДЌ.1)

POCHOD KRГЃLЕ® (Kniha ДЌ.2)

OSUD DRAKЕ® (Kniha ДЌ.3)

POKЕ?IK CTI (Kniha ДЌ.4)

SLAVNГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.5)

ГљTOK CHRABRГќCH (Kniha ДЌ.6)

OBЕ?AD MEДЊЕ® (Kniha ДЌ.7)

MOC ZBRANГЌ (Kniha ДЌ.8)

NEBE KOUZEL (Kniha ДЌ.9)

MOЕ?E Е TГЌTЕ® (Kniha ДЌ.10)

PANOVГЃNГЌ OCELI (Kniha ДЌ.11)

ZEMĚ OHŇŮ (Kniha č.12)

VLГЃDA KRГЃLOVEN (Kniha ДЌ.13)

BRATRSKГЃ PЕ?ГЌSAHA (Kniha ДЌ.14)

SEN SMRTELNГЌKЕ® (Kniha ДЌ.15)

RYTГЌЕ?SKГ‰ KLГЃNГЌ (Kniha ДЌ.16)

DAR BITVY (Kniha ДЌ.17)



TRILOGIE PЕ?EЕЅITГЌ

ARГ‰NA JEDNA: OTROKГЃЕ?I (Kniha ДЌ.1)

ARÉNA DVĚ (Kniha č.2)



UPГЌЕ?ГЌ ЕЅURNГЃLY

PROMДљNДљNГЃ (Kniha ДЌ.1)

MILOVANГЃ (Kniha ДЌ.2)

ZRAZENГЃ (Kniha ДЌ.3)

PЕ?EDURДЊENГЃ (Kniha ДЌ.4)

ЕЅГЃDANГЃ (Kniha ДЌ.5)

ZASNOUBENГЃ (Kniha ДЌ.6)

ZASLГЌBENГЃ (Kniha ДЌ.7)

NALEZENГЃ (Kniha ДЌ.8)

VZKЕ?ГЌЕ ENГЃ (Kniha ДЌ.9)

TOUЕЅГЌCГЌ (Kniha ДЌ.10)

PROKLETГЃ (Kniha ДЌ.11)













PoslechnД›te si si sГ©rii ДЊARODДљJЕ®V PRSTEN ve formГЎtu audio knihy!


Copyright В© 2014 Morgan Rice



VЕЎechna prГЎva vyhrazena. S vГЅjimkou povolenГ­ podle U.S. Copyright Act 1976, ЕѕГЎdnГЎ z ДЌГЎstГ­ tГ©to publikace nesmГ­ bГЅt, bez pЕ™edchozГ­ho svolenГ­ autora, za ЕѕГЎdnГЅch okolnostГ­ reprodukovГЎna, distribuovГЎna nebo pЕ™evГЎdД›na do jakГЅchkoliv jinГЅch formГЎtЕЇ, ani uchovГЎvГЎna ve sdГ­lenГ© databГЎzi.

Tento ebook je licencovГЎn vГЅluДЌnД› pro VaЕЎe osobnГ­ vyuЕѕitГ­. Tento ebook nesmГ­ bГЅt dГЎle prodГЎvГЎn nebo darovГЎn ostatnГ­m lidem. Pokud chcete knihu sdГ­let s dalЕЎГ­ osobou, zakupte si prosГ­m dalЕЎГ­ kopie. Pokud ДЌtete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro VaЕЎe pouЕѕitГ­, vraЕҐte ji prosГ­m a poЕ™iДЏte si svou vlastnГ­ kopii. DД›kujeme, Еѕe respektujete usilovnou prГЎci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynaloЕѕit.

Obsah tГ©to knihy je fiktivnГ­. JmГ©na, osobnostnГ­ charakteristiky, organizace, mГ­sta, udГЎlosti a konflikty jsou beze zbytku produktem autorДЌiny pЕ™edstavivosti, nebo je jejich pouЕѕitГ­ fiktivnГ­. JakГЎkoliv podobnost se skuteДЌnГЅmi osobami, aЕҐ jiЕѕ ЕѕivГЅmi nebo mrtvГЅmi, je ДЌistД› nГЎhodnГЎ.

Copyright obГЎlky Slava Gerj, pod licencГ­ Shutterstock.com








OBSAH



KAPITOLA PRVNГЌ (#uae988a9a-9f66-57f4-a81e-80d96ea56f8a)

KAPITOLA DRUHГЃ (#ub6748f14-fe93-5997-adbc-1932f35bdaea)

KAPITOLA TЕ?ETГЌ (#u87ac6abb-d075-540f-835f-c2bb76ab13e9)

KAPITOLA ДЊTVRTГЃ (#u475f5f3e-c5ec-5db1-8494-f83f69bb0319)

KAPITOLA PГЃTГЃ (#ubb65c736-4eb1-5355-8610-6002ac901e8e)

KAPITOLA Е ESTГЃ (#ueeebaee7-88c0-5968-858e-70154e68ba80)

KAPITOLA SEDMГЃ (#u236562b9-37fa-504c-9058-f33be733df98)

KAPITOLA OSMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DEVГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DESГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA JEDENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVANГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?INГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA ДЊTRNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA PATNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA Е ESTNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA SEDMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA OSMNГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DEVATENГЃCTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ DRUHГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ TЕ?ETГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ ДЊTVRTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ PГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ Е ESTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ SEDMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ OSMГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA DVACГЃTГЃ DEVГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ PRVNГЌ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ DRUHГЃ (#litres_trial_promo)

KAPITOLA TЕ?ICГЃTГЃ TЕ?ETГЌ (#litres_trial_promo)


“Je kraj, kde kdysi rodila se hojnost – ale to všechno zašlo ohněm. Safíry se ukrývaly v jeho skalách a po zemi ležel rozeset zlatý prach.”



“Kůň se strachu směje, ničeho se nebojí; před mečem nechce byť jen o krok ustoupit. Chvěje se vzrušením, hltá dálky, když zazní polnice, nic ho nezdrží. Při každém zatroubení řehtá: Íhá! Pach bitvy z dálky ucítí…”



--Kniha Jobova




KAPITOLA PRVNГЌ


Reece ztuhnul v ЕЎoku. V ruce tЕ™Г­mal dГЅku, jeЕѕ byla aЕѕ po jГ­lec zaboЕ™ena do Tirovy hrudi. CelГЅ jeho svД›t se najednou malГЎtnД› roztoДЌil a vЕЎechno se stГ©kalo do jednГ© rozmazanГ© ЕЎmouhy. PrГЎvД› zabil svГ©ho nejhorЕЎГ­ho nepЕ™Г­tele a muЕѕe zodpovД›dnГ©ho za Selesinu smrt. PocГ­til mocnou vlnu uspokojenГ­. Jeho pomsta byla dokonГЎna a koneДЌnД› alespoЕ€ nД›co na celГ© tГ© tragГ©dii dopadlo dobЕ™e.

To byl vЕЎak jedinГЅ kladnГЅ pocit, kterГЅ v tom okamЕѕiku pociЕҐoval. MГ­stnost byla plnГЎ TirovГЅch muЕѕЕЇ a bylo jasnГ©, Еѕe to, co musГ­ nГЎsledovat, je Reecova smrt. VЕЎichni zatГ­m bez hnutГ­ a v ЕЎoku celou akci sledovali. UЕѕ brzy vЕЎak vybuchnou ve spravedlivГ©m hnД›vu a zadupou jej do zemД›. Reece se vnitЕ™nД› pЕ™ipravil na konec svГ© vГЎleДЌnickГ© cesty. NemД›l vГЅДЌitky. AlespoЕ€ se mu podaЕ™ilo toho muЕѕe zabГ­t. Ten blГЎzen si myslel, Еѕe se mu Reece pЕ™iЕЎel snad opravdu omluvit.

Bylo jasnГ©, Еѕe z tГ©to situace nemЕЇЕѕe uniknout. Bylo jich v tГ© mГ­stnosti pЕ™Г­liЕЎ mnoho a jedinГ­, kdo se za nД›j nejspГ­ЕЎe postavГ­, byli pouze Srog s Matusem. Srog byl zranД›nГЅ, svГЎzanГЅ silnГЅmi lany a Matus stГЎl vedle nД›j pod pЕ™Г­snГЅm dohledem TirovГЅch loajГЎlnГ­ch vojГЎkЕЇ. Proti rozzuЕ™enГЅm hornoostrovanЕЇm mu ti dva nijak nepomohou.

Е?ekl si, Еѕe neЕѕ jej zabijГ­, vylepЕЎГ­ svou pomstu alespoЕ€ tГ­m, Еѕe s sebou vezme co nejvГ­c z nich. Bez vГЎhГЎnГ­ vytrhl dГЅku z Tirovy hrudi, v piruetД› se otoДЌil a na konci toho pohybu hladce podЕ™Г­zl hrdlo poblГ­Еѕ stojГ­cГ­mu generГЎlovi. OtoДЌka mu dodala spoustu setrvaДЌnГ© energie, a tak se jeЕЎtД› v prodlouЕѕenГ­ pohybu dostal k druhГ©mu vysokГ©mu dЕЇstojnГ­kovi. Tomu vrazil ДЌepel do srdce. Ani jeden se nezmohl na reakci.

Teprve teДЏ se ostatnГ­ zaДЌali probouzet. Reece vЕЎak takГ© nelenil. Bleskurychle tasil meДЌe svГЅch poslednГ­ch obД›tГ­ a vyrazil do Гєtoku. NeЕѕ ostatnГ­ vЕЇbec staДЌili vytГЎhnout zbranД›, poslal uЕѕ ДЌtyЕ™i z nich k zemi.

Stovky vojГЎkЕЇ se koneДЌnД› vrhly do akce. OboЕ™ily se na Reece ze vЕЎech stran. Ten musel okamЕѕitД› povolat do akce vЕЎechno, ДЌemu se bД›hem svГ©ho trГ©ninku v Legii nauДЌil. ДЊastokrГЎt se jiЕѕ ocitl v situacГ­ch, kdy musel bojovat s velkou poДЌetnГ­ pЕ™esilou a teДЏ to nebylo o mnoho jinГ©. Pozvedl oba meДЌe. NemД›l na sobД› zbroj jako ostatnГ­, coЕѕ kromД› znaДЌnГ© nevГЅhody pЕ™edstavovalo zГЎroveЕ€ mnohem vД›tЕЎГ­ volnost v pohybu. Byl lehДЌГ­, rychlejЕЎГ­, rozzuЕ™enГЅ do bД›la a navГ­c zahnanГЅ do kouta.

DrЕѕel se stateДЌnД›. Jeho pohyby byly rychlejЕЎГ­ neЕѕ kterГ©hokoliv z protivnГ­kЕЇ. ZkuЕЎenosti ze vЕЎech tД›ch cviДЌnГЅch soubojЕЇ s Thorem, nejlepЕЎГ­m bojovnГ­kem, jakГ©ho kdy poznal, mu teДЏ dobЕ™e slouЕѕily. SrГЎЕѕel k zemi jednoho za druhГЅm. PotkГЎvajГ­cГ­ se meДЌe pЕ™itom zvonily a chvГ­li co chvГ­li se pЕ™i obzvlГЎЕЎtД› silnГЅch Гєderech rozletovaly do okolГ­ sprЕЎky jisker. OtГЎДЌel se a bojoval do vЕЎech stran najednou a neЕѕ mu paЕѕe ztД›Еѕkly, srazil k zemi uЕѕ dobrГЅ tucet nepЕ™ГЎtel.

JenЕѕe se k nД›mu hrnuli stГЎle dalЕЎГ­ a dalЕЎГ­. Bylo jich pЕ™Г­liЕЎ mnoho. Za kaЕѕdГЅch ЕЎest, kterГ© poslal k zemi, se v jeho blГ­zkosti objevilo novГЅch dvanГЎct. Dav kolem nД›j brzy tak zhoustnul, Еѕe uЕѕ ani nemД›l kam ustupovat. UЕѕ teДЏ ztД›Еѕka oddychoval a netrvalo dlouho a cizГ­ ДЌepel proЕҐala kЕЇЕѕi na jeho paЕѕi. S jeho vГЅkЕ™ikem se objevila i krev. OtoДЌil se a bodnul ГєtoДЌnГ­ka pod Еѕebra, ale ЕЎkoda uЕѕ byla napГЎchГЎna. Byl zranД›nГЅ a nepЕ™ГЎtel pЕ™itom stГЎle pЕ™ibГЅvalo. Bylo jasnГ©, Еѕe uЕѕ se dlouho neudrЕѕГ­.

AlespoЕ€, uvД›domil si, se mu podaЕ™ilo odejГ­t tou nejДЌestnД›jЕЎГ­ cestou.

“REECI!” prořízl okolní lomoz najednou výkřik.

Byl to ЕѕenskГЅ hlas.

Trhl sebou, kdyЕѕ poznal o koho se jednГЎ. Byl to hlas jedinГ© Еѕeny na svД›tД›, kterГЅ by jej upoutal i uprostЕ™ed zuЕ™Г­cГ­ bouЕ™e. Dokonce i teДЏ, tД›snД› pЕ™ed jeho koneДЌnГЅm pГЎdem:

Stara.

Zvedl hlavu a spatЕ™il ji jak stojГ­ na vrcholu dЕ™evД›nГ© tribuny, kterГЎ po stranГЎch obkruЕѕovala mГ­stnost. StГЎla vysoko nad nimi a ve tvГЎЕ™i se jГ­ zraДЌil vГЅraz nejvyЕЎЕЎГ­ho zdД›ЕЎenГ­. Na krku se jГ­ pЕ™i kЕ™iku jasnД› rГЅsovaly ЕѕГ­ly. VЕЎiml si takГ©, Еѕe v rukou drЕѕela luk a ЕЎГ­py. ZacГ­lila nД›kam na druhou stranu mГ­stnosti.

Sledoval ten smД›r a zjistil na co Stara mГ­Е™Г­. Bylo to dlouhГ©, tlustГ© lano, kterГ© drЕѕelo obrovskГЅ ЕѕeleznГЅ lustr. MД›l v prЕЇmД›ru dobrГЅch patnГЎct metrЕЇ a visel na ЕѕeleznГ©m hГЎku pЕ™Г­mo nad nimi. Jeho jednotlivГЎ ramena byla tlustГЎ jako mladГ© stromky a na kaЕѕdГ©m se plГЎpolalo nД›kolik stovek svГ­cГ­.

UvД›domil si, co se Stara chystГЎ provГ©st. Pokud se trefГ­, lustr se zЕ™Г­tГ­ dolЕЇ a rozdrtГ­ vЕЎechny, kteЕ™Г­ se vДЌas neschovajГ­ do bezpeДЌГ­. DalЕЎГ­ myЕЎlenka patЕ™ila tomu, Еѕe on stojГ­ pЕ™Г­mo pod stЕ™edem lustru.

Stara na nД›j kЕ™iДЌela proto, aby odtamtud co nejrychleji vypadl.

ZachvГЎtila ho panika. OtoДЌil se, rozvГ­Е™il meДЌe a zbД›sile se vrhnul do davu ГєtoДЌnГ­kЕЇ. Za ЕѕГЎdnou cenu nesmД›l zЕЇstat tady, aЕѕ to bude padat. Kopal kolem sebe, rozdГЎval Гєdery loktem i hlavou a byl by i kousal, kdyby mu to mД›lo nД›jak pomoci na cestД› odsud. Z dД›tstvГ­ si pamatoval, jak skvД›lГЎ vЕѕdy Stara se svГЅm lukem byla. Bylo jistГ©, Еѕe se trefГ­. I kdyЕѕ si tГ­mto Гєprkem odkryl vlastnГ­ zГЎda, ani na vteЕ™inu nevГЎhal, Еѕe Stara muЕѕe, kteЕ™Г­ jej pronГЎsledujГ­, doslova smete.

O vteЕ™inu pozdД›ji se ozvalo zadrnДЌenГ­ tД›tivy a vzduch proЕ™Г­zl zvuk letГ­cГ­ho ЕЎГ­pu. ZГЎhy se lano utrhlo a gigantickГЅ ЕѕeleznГЅ lustr byl najednou v pohybu. Ozvalo se straЕЎlivГ© zaЕ™inДЌenГ­, jeЕѕ roztЕ™ГЎslo celou mГ­stnostГ­. RГЎna byla tak silnГЎ, Еѕe Reece ztratil pevnou oporu pod nohama. Za zГЎdy pocГ­til zГЎvah vД›tru, jak jej lustr jenom o kousГ­ДЌek minul. ZЕ™Г­til se na vЕЎechny ДЌtyЕ™i na kamennou podlahu.

Za sebou uslyЕЎel vГЅkЕ™iky tД›ch, kteЕ™Г­ takovГ© ЕЎtД›stГ­ nemД›li. OhlГ©dl se a spatЕ™il, jakou spouЕЎЕҐ tam Stara napГЎchala: desГ­tky muЕѕЕЇ leЕѕely rozdrceny na zemi, vЕЎude krev, kЕ™ik a smrt. Jeho Еѕivot tГ­m ale zachrГЎnila.

VyЕЎkrГЎbal se na nohy a podГ­val se k mГ­stu, kde ji prve spatЕ™il. TeДЏ uЕѕ byla v nebezpeДЌГ­ i ona. NД›kolik muЕѕЕЇ se k nГ­ blГ­Еѕilo. ZaloЕѕila dalЕЎГ­ ЕЎГ­p a zamГ­Е™ila, ale oba pЕ™itom vД›dД›li, Еѕe nemГЎ nekoneДЌnД› stЕ™el ani ДЌasu.

NervГіznД› se podГ­vala ke dveЕ™Г­m a hledala Гєnikovou cestu. JenЕѕe to stejnГ© uЕѕ napadlo i nepЕ™ГЎtele, kteЕ™Г­ dveЕ™e rychle zahradili vlastnГ­mi tД›ly a navГ­c je jeЕЎtД› utД›snili tД›Еѕkou dЕ™evД›nou petlicГ­.

Tak jako tak byli v pasti. VЕЎechny ГєnikovГ© cesty byly odЕ™Г­znuty. Reece si na chviliДЌku myslel, Еѕe moЕѕnГЎ pЕ™ece jenom nezemЕ™e, ale teДЏ si uvД›domil, Еѕe je to ДЌekГЎ vЕЎechny.

VidД›l jak Stara zoufale tД›kГЎ oДЌima po sГЎle. Potom se jejГ­ pohled ustГЎlil na nejvyЕЎЕЎГ­m bodД› dЕ™evД›nГ© tribuny na zadnГ­ stД›nД› sГЎlu.

NaznaДЌila Reecovi gestem, aby se tam vydal. NemД›l tuЕЎenГ­, co mГЎ v plГЎnu. ЕЅГЎdnou Гєnikovou cestu tam nevidД›l. Ona ale v tomto hradД› vyrostla a znala jej lГ©pe jak on. MoЕѕnГЎ, Еѕe tam nД›jakГЎ skrytГЎ skulina pЕ™ece jenom nД›kde je.

OtoДЌil se a rozbД›hl naznaДЌenГЅm smД›rem. Po cestД› bojoval s pЕ™eЕѕivЕЎГ­mi, kteЕ™Г­ uЕѕ na nД›j znovu zaДЌГ­nali dotГ­rat. NeЕЎel vЕЎak do pЕ™Г­mГ©ho kontaktu, jenom odrГЎЕѕel jejich Гєtoky a pЕ™itom postupoval poЕ™ГЎd dГЎl a dГЎl. Musel se na to mГ­sto dostat co nejrychleji a nikde se nezdrЕѕovat.

PodГ­val se smД›rem ke Srogovi a Matusovi. I jim pЕ™ece musel pomoci. To, co vidД›l, jej vЕЎak pЕ™Г­jemnД› pЕ™ekvapilo. Matus se totiЕѕ uЕѕ chopil dvou dlouhГЅch meДЌЕЇ, patЕ™Г­cГ­ch pЕЇvodnД› jeho strГЎЕѕcЕЇm, a oba je bodl. TeДЏ pЕ™eЕ™ezГЎval Srogova pouta a propouЕЎtД›l jej na svobodu. Lord se potГ© zmocnil dalЕЎГ­ho meДЌe a s vlДЌГ­ zarputilostГ­ se pustil do nepЕ™ГЎtel.

“Matusi!” křičel na přítele.

OslovenГЅ se na nД›j podГ­val. SpatЕ™il v tГ© chvГ­li i Staru a doЕЎlo mu, Еѕe ti dva nД›co plГЎnujГ­. Chytil Sroga za rameno a naznaДЌil mu, Еѕe se i oni musejГ­ vydat stejnГЅm smД›rem.

Prostor pЕ™ed Reecem se teДЏ zaДЌal otevГ­rat. V tomto rohu sГЎlu nebylo zdaleka tolik vojГЎkЕЇ, jako na mГ­stД› vypuknutГ­ bitky. OstatnГ­ se navГ­c shromaЕѕДЏovali u vГЅchodu. Reece se jenom modlil, aby Stara skuteДЌnД› vД›dД›la co dД›lГЎ.

Ta se vydala sprintem pЕ™es dЕ™evД›nГ© tribuny a stoupala po nich stГЎle vГЅЕЎ. MuЕѕe, kteЕ™Г­ se po nГ­ pЕ™itom sГЎpali, kopala nekompromisnД› do tvГЎЕ™Г­. Reece se hnal za nГ­, sledoval jejГ­ poДЌГ­nГЎnГ­ a stГЎle nemД›l sebemenЕЎГ­ tuЕЎenГ­, co mГЎ za lubem.

KoneДЌnД› se dostal aЕѕ pod tribunu, na kterou se sviЕѕnД› vyhoupnul. NД›kolika rychlГЅmi kroky potom pЕ™ebД›hnul na tu vyЕЎЕЎГ­ a tak stoupal poЕ™ГЎd dГЎl aЕѕ najednou, dobrГЅch pД›t metrЕЇ nad hlavami ostatnГ­ch, stanul na nejvzdГЎlenД›jЕЎГ­ a nejvyЕЎЕЎГ­ ДЌГЎsti dЕ™evД›nГ© nГЎstavby. Tam se shledal se Starou a netrvalo dlouho a pЕ™ibyli k nim i Srog s Matusem. Na pronГЎsledovatele mД›li v tu chvГ­li docela sluЕЎnГЅ nГЎskok. S vГЅjimkou jednoho, kterГЅ se objevil pЕ™Г­mo za Starou a chtД›l jГ­ vrazit dГЅku do zad. Reece ji na poslednГ­ chvГ­li odstrДЌil stranou a proklГЎl muЕѕe meДЌem.

Stara nemД›la ani ДЌas Reecovi podД›kovat. NamГ­sto toho uЕѕ stЕ™Г­lela ЕЎГ­py na blГ­ЕѕГ­cГ­ se vojГЎky a srГЎЕѕela je z tribuny zpГЎtky do sГЎlu.

VЕЎichni ДЌtyЕ™i teДЏ stГЎli na nejvyЕЎЕЎГ­ tribunД›, zГЎdy ke zdi a zezdola se k nim blГ­Еѕila stovka pЕ™eЕѕivЕЎГ­ch pronГЎsledovatelЕЇ. V tom rohu byli v dokonalГ© pasti. Odsud nebylo kam uniknout.

Reece nemohl pochopit, proДЌ je sem Stara vЕЎechny nalГЎkala. ГљtД›k z tohoto mГ­sta byl zhola nemoЕѕnГЅ a bylo jasnГ©, Еѕe jiЕѕ brzy budou vЕЎichni mrtvГ­.

„Tohle byl ten plГЎn?“ vykЕ™ikl smД›rem k nГ­ ve chvГ­li, kdy uЕѕ museli znovu odrГЎЕѕet dalЕЎГ­ ГєtoДЌnГ­ky. „VЕѕdyЕҐ tu ЕѕГЎdnГЎ ГєnikovГЎ cesta nenГ­!”

„PodГ­vej se lГ­p,“ odpovД›dД›la.

Reece se ve vhodnГ©m okamЕѕiku zaklonil a spatЕ™il nad nimi dalЕЎГ­ ЕѕeleznГЅ lustr. Tento byl podstatnД› menЕЎГ­ch rozmД›rЕЇ, ale i tak pomД›rnД› masivnГ­. Byl upevnД›n ke zdi dlouhГЅm lanem, kterГ© teДЏ mД›li doslova na dosah ruky.

Reecova tvГЎЕ™ se zachmuЕ™ila.

„NechГЎpu,“ Е™ekl.

„To lano,“ pokraДЌovala Stara. „ChyЕҐ ho. Vy ostatnГ­ taky. A drЕѕte se ho jako o Еѕivot.”

UДЌinili jak jim Е™ekla. KaЕѕdГЅ uchopil lano obД›ma rukama a pevnД› jej sevЕ™el. Teprve v tГ©to chvГ­li Reecovi doЕЎlo, co se Stara chystГЎ provГ©st.

„Jsi si jistГЎ, Еѕe je to dobrГЅ nГЎpad?“ staДЌil se jeЕЎtД› zeptat.

Ale uЕѕ bylo pЕ™Г­liЕЎ pozdД›.

Stara popadla ReecЕЇv meДЌ, chytila se jej pevnД› jednou rukou a druhou lano pЕ™esekla.

ReecЕЇv Еѕaludek se okamЕѕitД› propadl o ГєroveЕ€ nГ­Еѕ, jak byli vystЕ™eleni jako protivГЎha padajГ­cГ­ho lustru, vzhЕЇru ke stropu. VЕЎichni se kЕ™eДЌovitД› drЕѕeli lana a zatГ­nali zuby. Lustr je jenom o chloupek minul a potom se zЕ™Г­til na dolnГ­ tribuny, kde pohЕ™bil pГЎr dalЕЎГ­ch neЕЎЕҐastnГ­kЕЇ, zatГ­mco ДЌtyЕ™i uteДЌenci se zastavili na lanД› tД›snД› pod stropem.

Viseli teДЏ dobrГЅch patnГЎct metrЕЇ nad zemГ­ a lano nepЕЇsobilo zrovna nejpevnД›ji.

Reece se podГ­val pod sebe a okamЕѕitД› toho zalitoval. Jeho zpocenГ© dlanД› klouzaly po lanД›.

„Tam!“ vykЕ™ikla Stara a ukГЎzala rukou.

PodГ­val se smД›rem, kterГЅ mu naznaДЌila bradou, a spatЕ™il na zdi pЕ™ed nimi okno. KoneДЌnД› pochopil, co mГЎ na mysli. Okno bylo dostateДЌnД› velkГ© aby jГ­m proЕЎli. Bylo vЕЎak potЕ™eba to udД›lat rychle. Lano se jim zaЕ™ezГЎvalo do rukou a oni kaЕѕdou chvГ­li sklouzГЎvali nГ­Еѕ a nГ­Еѕ. Reece nevД›dД›l, jak dlouho potrvГЎ, neЕѕ mu uklouzne ruka.

„UЕѕ se dlouho neudrЕѕГ­m!“ kЕ™iДЌel Srog, ale navzdory svГЅm zranД›nГ­m se zarputile snaЕѕil bojovat s lanem dГЎl.

„MusГ­me se rozhoupat!“ vykЕ™ikla Stara. „MusГ­me se odrazit od zdi!”

Reece ji okamЕѕitД› uposlechl. NatГЎhl nohu a nejprve zlehka se odstrДЌil od zdi. To lano rozhoupalo natolik, Еѕe pЕ™i pЕ™Г­ЕЎtГ­m pЕ™iblГ­ЕѕenГ­ uЕѕ se nohama dokГЎzali dotknout vЕЎichni. OdrГЎЕѕeli se vГ­c a vГ­c a jejich lidskГ© kyvadlo tak opisovalo stГЎle vД›tЕЎГ­ oblouky. A potom najednou mД›li dostatek energie, aby se odrazili aЕѕ k oknu a dokonce i kousek nad jeho ГєroveЕ€. To byla chvГ­le, kdy se museli pustit, aby byli vymrЕЎtД›ni jako z katapultu proti zasklenГ©mu oknu.

Sklo se s Е™inДЌenГ­m rozletД›lo do vЕЎech stran. VЕЎichni ДЌtyЕ™i jГ­m proletД›li jako velkГЎ nohatГЎ dД›lovГЎ koule a pЕ™istГЎli na kamennГ© Е™Г­mse na druhГ© stranД› zdi. NechybД›lo mnoho a byli by pokraДЌovali volnГЅm pГЎdem dГЎl do podhradГ­, kde by je vЕЎechny potkala jistГЎ smrt.

OpЕ™el se do nich studenГЅ vГ­tr. Reece se podГ­val zpГЎtky do mГ­stnosti. Jejich pronГЎsledovatelГ© na nД› pokЕ™ikovali a snaЕѕili se vymyslet nД›jakГЅ zpЕЇsob, jak se k nim dostat nahoru. Na druhГ© stranД› se otevГ­rala propast do podhradГ­. Venku padal silnГЅ dГ©ЕЎЕҐ a skoДЌit odsud by znamenalo proletД›t se pЕ™ibliЕѕnД› patnГЎct metrЕЇ, neЕѕ by ДЌlovД›k narazil na prvnГ­ stЕ™echu nД›kterГ©ho z niЕѕЕЎГ­ch stavenГ­. ZlomenГ© nohy by nejspГ­ЕЎe byly tГ­m nejlepЕЎГ­m, co by je mohlo potkat. Trochu vГ­ce doprava vЕЎak rostlo nД›kolik koЕЎatГЅch borovic, jejichЕѕ vД›tve dosahovaly tГ©mД›Е™ aЕѕ k nim a pod nimiЕѕ bylo doslova jako pЕ™ipravenГ© rochniЕЎtД› pro prasata z hradnГ­ho chovu. I tak to bude pГЎd o zlomkrk. MoЕѕnГЎ ale, Еѕe to bude moЕѕnГ© pЕ™eЕѕГ­t bez Гєhony.

Vtom s nГ­m najednou nД›co ЕЎkublo a v paЕѕi pocГ­til novou vlnu ostrГ© bolesti. VykЕ™ikl, podГ­val se, co se to dД›je a zjistil, Еѕe jej prГЎvД› ЕЎkrГЎbl ЕЎГ­p vystЕ™elenГЅ zdola. Bylo to naЕЎtД›stГ­ jenom lehkГ© Е™Г­znutГ­ hranou ЕЎГ­pu, ale Гєlek pЕ™esto zpЕЇsobil, Еѕe mГЎlem spadl z Е™Г­msy dolЕЇ.

PodГ­val se dolЕЇ a spatЕ™il desГ­tky TirovГЅch muЕѕЕЇ jak natahujГ­ luky a mГ­Е™Г­ na nД›. Е Г­py hvГ­zdaly vЕЎude kolem nich.

Byla by pomД›rnД› nГЎhoda, kdyby se nД›komu podaЕ™ilo je sestЕ™elit ze zГЎkrytu na Е™Г­mse v takovГ© vГЅЕЎce, ale i tak Reece vД›dД›l, Еѕe nemajГ­ ДЌasu nazbyt. PodГ­val se po ostatnГ­ch. Stara stГЎla hned vedle nД›j, zatГ­mco Matus se Srogem na druhГ©m konci Е™Г­msy. VЕЎem se ve tvГЎЕ™Г­ch zraДЌil strach, kdyЕѕ tД›kali oДЌima po propasti pЕ™ed nimi a zoufale se snaЕѕili vymyslet nД›jakou cestu dolЕЇ. Chytil Staru za ruku. Bylo to teДЏ nebo nikdy.

Matus se Srogem pochopili bezeslova co mГЎ v plГЎnu. Nakonec skoДЌili vЕЎichni zГЎroveЕ€. S kЕ™ikem proletД›li do volnГ©ho prostoru biДЌovanГ©ho deЕЎtД›m a vstЕ™Г­c korunГЎm borovic. Reece sГЎm sebe ani teДЏ nedokГЎzal pЕ™esvД›dДЌit, Еѕe tento den nenГ­ jeho poslednГ­m.




KAPITOLA DRUHГЃ


Godfrey pozvedl třesoucíma se rukama svůj luk, naklonil se přes ochoz a zamířil. Chtěl si rychle vyhlédnout cíl a okamžitě na něj vypálit – ale to, co uviděl pod sebou, jej přimělo znovu šokovaně pokleknout za hradbu. Pod ním útočily tisíce McCloudských jezdců. Jejich dobře vytrénovaná armáda doslova pohlcovala okolí a celé to těleso se řítilo k branám Králova Dvora. Mezi nimi bylo i mnoho opěšalých, kteří nesli beranidla a během chvíle už s nimi začali bušit do kovových portculis městských bran. Při každém tom nárazu se hradba pod jeho nohama otřásala.

Znovu vstal, aby stЕ™Г­lel, ale nГЎraz beranu mu sebral rovnovГЎhu, a tak jeho ЕЎГ­p jenom prosviЕЎtД›l vzduchem a netrefil vЕЇbec nic. SГЎhl pro dalЕЎГ­ a zaloЕѕil jej do ЕЎГ­pu. ZrychlenГЅ tep vlastnГ­ho srdce cГ­til aЕѕ na spГЎncГ­ch. Byl si jistГЅ, Еѕe tento den je jeho poslednГ­m. Naklonil se pЕ™es ochoz a zamГ­Е™il. NeЕѕ vЕЎak staДЌil vystЕ™elit, pЕ™iletД›l nГЎhle odnД›kud zezdola kГЎmen vrЕѕenГЅ z ruДЌnГ­ho praku a tvrdД› jej udeЕ™il do ЕѕeleznГ© helmice.

To zaЕ™inДЌenГ­ mu Е™ГЎdnД› pocuchalo uЕѕ tak napjatГ© nervy. Bylo to jako kdyby sedД›l uvnitЕ™ prГЎvД› zvonГ­cГ­ho zvonu. Upadl nazad a zГЎroveЕ€ vystЕ™elil ЕЎГ­p, kterГЅ letД›l vzhЕЇru do nebes, jako kdyby snad chtД›l doletД›t aЕѕ ke slunci. Godfrey si strhnul helmici z hlavy a promnul si mГ­sto, kam jej stЕ™ela udeЕ™ila. Nikdy by byl neЕ™ekl, Еѕe mЕЇЕѕe obyДЌejnГЅ kГЎmen napГЎchat takovou neplechu. RozezvuДЌenГЎ pЕ™Г­lba pЕ™enesla svГ© vibrace do celГ© jeho hlavy.

Napadlo ho do ДЌeho se to zase namoДЌil. Pravda, byl hrdinou, podaЕ™ilo se mu pЕ™ed McCloudskГЅm nГЎjezdem zalarmovat celГ© mД›sto a zГ­skat pro nД› alespoЕ€ trochu drahocennГ©ho ДЌasu. MoЕѕnГЎ, Еѕe tГ­m i zachrГЎnil pГЎr ЕѕivotЕЇ. RozhodnД› tedy zachrГЎnil ten patЕ™Г­cГ­ jeho sestЕ™e.

A teДЏ byl tady, spolu s pГЎr tucty dalЕЎГ­ch vojГЎkЕЇ a snaЕѕil se drЕѕet hradbu. Nikdo z jeho spolubojovnГ­kЕЇ nebyl StЕ™Г­brnГЅm, ba dokonce ani poЕ™ГЎdnГЅm rytГ­Е™em. SnaЕѕili se udrЕѕet skoЕ™ГЎpku evakuovanГ©ho mД›sta proti celГ© McCloudskГ© armГЎdД›. PЕ™itom tyhle vojenskГ© vД›ci nebyly ani trochu jeho dennГ­m chlebem.

Ozvala se straЕЎlivГЎ rГЎna, jeЕѕ jej pЕ™imД›la se znovu zapotГЎcet. Portculis byla prolomena.

Do mД›sta se zaДЌaly hrnout nГЎjezdnГ­ci laДЌnГ­cГ­ po krvi. Posadil se zГЎdy k ochozu a dobЕ™e vД›dД›l, Еѕe je jenom otГЎzkou ДЌasu, neЕѕ se dostanou aЕѕ sem. A pak bude muset bojovat o holГЅ Еѕivot. Copak tohle znamenalo bГЅt vojГЎkem? Tohle byla ta slГЎva, hrdinstvГ­ a ДЌest? ZemЕ™Г­t, aby ostatnГ­ mohli ЕѕГ­t? TeДЏ, kdyЕѕ uЕѕ tГ©mД›Е™ hledД›l smrti do tvГЎЕ™e, si uЕѕ vЕЇbec tД›mi rytГ­Е™skГЅmi Е™eДЌmi nebyl jistГЅ. Nebyl dobrГЅ nГЎpad tu zЕЇstat. StГЎt se vojГЎkem a hrdinou bylo skvД›lГ©, ale co to bylo ve srovnГЎnГ­ s tГ­m bГЅt jednoduЕЎe naЕѕivu?

Pomyslel na to, Еѕe by se mД›l sebrat a utГ­kat pryДЌ, anebo se nД›kde pokusit schovat, kdyЕѕ tu se najednou na ochozu objevilo nД›kolik prvnГ­ch McCloudЕЇ. Godfrey se dГ­val jak byl jeden z jeho spolubojovnГ­kЕЇ bodnut a sraЕѕen za vlastnГ­ho kЕ™iku na kolena.

A potom se to stalo zase. Navzdory jeho rozumovГ©mu uvaЕѕovГЎnГ­, vЕЎemu dЕЇvtipu, kterГЅ na nД›j Е™val, Еѕe bГЅt vojГЎkem je blbost, se v nД›m cosi pohnulo a potom probudilo. NД›co uvnitЕ™ jeho osobnosti, co jednoduЕЎe nedokГЎzalo snГ©st pohled na to, Еѕe nД›kdo jinГЅ trpГ­. BД›hem vteЕ™iny jej ten pocit naprosto pohltil. Kdyby pozdД›ji hledal nД›jakГ© pojmenovГЎnГ­, moЕѕnГЎ by pouЕѕil slovo ЕЎГ­lenГЎ hloupost. Ale jinГ­ by to jistД› oznaДЌili za rytГ­Е™stvГ­.

Zaregoval bez dalЕЎГ­ho pЕ™emГЅЕЎlenГ­. VidД›l sГЎm sebe, jak bere ze zemД› dlouhou pГ­ku a rozbГ­hГЎ se s nГ­ proti Е™adД› McCloudЕЇ, kterГЎ postupovala nahoru po schodech. ZaЕ™val jako nestvЕЇra a zarazil ostЕ™Г­ pГ­ky do prvnГ­ho z muЕѕЕЇ. Nabodl jej jako jednohubku, ale tГ­m to pro nД›j neskonДЌilo. Godfrey bД›Еѕel dГЎl, plnou vahou se opЕ™el do svГ© dlouhГ© zbranД› a i jeho pivnГ­ bЕ™ich teДЏ byl v tomto manГ©vru uЕѕiteДЌnГЅ.

K jeho vlastnГ­mu pЕ™ekvapenГ­ to fungovalo. TlaДЌil ty muЕѕe zpГЎtky dolЕЇ po zatoДЌenГ©m schodiЕЎti a pryДЌ z ochozЕЇ. Jenom svГЅmi vlastnГ­mi silami drЕѕel ГєtoДЌГ­cГ­ McCloudy na uzdД›. ProzatГ­m.

KdyЕѕ bylo hotovo, odhodil pГ­ku a udivenД› si prohlГ­Еѕel vlastnГ­ ruce, jako kdyby nemohl uvД›Е™it, kde se to v nД›m vzalo. OkolnГ­ spolubojovnГ­ci na nД›j zГ­rali s nemenЕЎГ­m ГєЕѕasem.

NeЕѕ mohl zaДЌГ­t pЕ™emГЅЕЎlet co podniknout teДЏ, bylo toto rozhodnutГ­ vyЕ™eЕЎeno za nД›j. Koutkem oka spatЕ™il pohyb a zГЎhy uvidД›l dalЕЎГ­ jednotku McCloudЕЇ, kterГЎ se k nД›mu blГ­Еѕila ze strany. Museli na ochoz prorazit na nД›jakГ©m jinГ©m mГ­stД›.

NeЕѕ se zmohl na jakoukoliv pЕ™Г­pravu k obranД›, prvnГ­ z nepЕ™ГЎtel uЕѕ byl u nД›j a rozmГЎchl se po nД›m tД›ЕѕkГЅm vГЎleДЌnГЅm kladivem. Jestli neuhne, ta rГЎna mu rozlouskne lebku jako vlaЕЎskГЅ oЕ™Г­ЕЎek.

Na poslední chvíli se uhnul do bezpečí – to mu odjakživa šlo velmi dobře – a kladivo prolétlo neškodně někde nad jeho hlavou. V pokračování toho pohybu vyrazil ramenem vpřed proti nepřítelově břichu. S vrčením do něj narazil jako býk.

TlaДЌil jej pЕ™ed sebou dГЎl a dГЎl po ochozu. VojГЎk se snaЕѕil ze sevЕ™enГ­ vymanit a chytit Godfreyho pod krkem. Ten muЕѕ mД›l obrovskou sГ­lu, ale tu nepostrГЎdal ani Gdofrey. AlespoЕ€ v tomto jej pЕ™Г­roda fyzicky obdaЕ™ila velmi dobЕ™e.

V potyДЌce se nД›kolikrГЎt otoДЌili kolem dokola, aЕѕ jeden jako druhГЅ ztratili orientaci. Nakonec padli k zemi a nГЎslednД› se pЕ™ekulili pЕ™es okraj zdi.

ProletД›li vzduchem do hloubky dobrГЅch pД›t metrЕЇ a i v letu pokraДЌoval jejich urputnГЅ zГЎpas. Godfrey se pokouЕЎel otoДЌit tak, aby pЕ™istГЎl plnou vahou na tom muЕѕi. SoupeЕ™ЕЇv zГЎjem byl samozЕ™ejmД› naprosto opaДЌnГЅ. To se ale nesmД›lo stГЎt. Ten, kterГЅ zЕЇstane dole, bude vahou zbroje toho druhГ©ho zcela jistД› rozdrcen.

Na poslednГ­ chvГ­li se Godfreymu podaЕ™ilo dostat se nahoru. MuЕѕ jenom bolestnД› vydechl, kdyЕѕ se zaЕ™inДЌenГ­m dopadli na zem. Jeho oДЌi zЕЇstaly otevЕ™enГ©, ale uЕѕ nadГЎle po Godfreym nepГЎtraly.

Ani vГ­tД›z vЕЎak nedopadl zrovna do mД›kkГ©ho. TvrdД› se pЕ™itom udeЕ™il helmicГ­ o zem a kdyЕѕ se z poraЕѕenГ©ho nepЕ™Г­tele odkulil stranou, mД›l pocit, Еѕe mГЎ zlГЎmanou snad kaЕѕdou kost v tД›le. OtoДЌil se na zГЎda a sledoval, jak se nГЎdvoЕ™Г­ pod hradbou kolem nД›j v divokГ© spirГЎle toДЌГ­ a toДЌГ­. PoslednГ­ co vnГ­mal, byla armГЎda McCloudЕЇ, kterГЎ se valila do mД›sta, pЕ™ebГ­rala vlГЎdu nad obrannГЅmi valy a rozjГ­ЕѕdД›la se do vЕЎech okolnГ­ch ulic.



*



Elden stál uprostřed legionářského cvičiště, ruce založené v bok. Conven a O’Connor stáli vedle něj a všichni tři sledovali nové rekruty, které jim Thorgrin přivedl. Elden okem experta sledoval jednotlivé brance, jak se pokoušejí na tréninkových kobylách cválat přes překážkovou dráhu tvořenou skoky i výmoly a vrhat přitom krátké jezdecké oštěpy na porůznu zavěšené terče. Některým se nepodařilo dostat se přes skok, jiní spadli ze sedla, když měli své koně vést nerovným terénem plným děr. Jiní se v sedle udrželi, ale potom netrefili ani jediný z terčů.

Elden zakroutil hlavou, snažil se myslet na svoje první dny v Legii a znovu a znovu si připomínat, že všichni tito mladíci za poslední dny přece jenom prokazují určité zlepšení. Přesto však většina z nich nebyla ani blízko tomu, co by v minulosti k přijetí k Legii vůbec stačilo. Elden navíc nastavil laťku velmi vysoko. Nechtěl Thorgrina zklamat. Bylo otázkou jeho osobní cti mu předat, v rámci možností, co nejlépe vycvičenou jednotku. Conven s O’Connorem se s ním na tom jednohlasně shodli.

„Pane, nesu zprГЎvy.“

Elden se podГ­val na jednoho prГЎvД› dorazivЕЎГ­ho rekruta. Merek, ten dЕ™Г­vД›jЕЎГ­ zlodД›jГ­ДЌek, pЕ™ibД›hl s vykulenГЅma oДЌima. VyruЕЎil Eldena z pЕ™emГЅЕЎlenГ­, coЕѕ obr nemД›l rГЎd.

„Kluku, Е™Г­kal jsem ti, Еѕe mД› nemáš…“

„Ale, pane, ty tomu nerozumГ­ЕЎ! Musíš…“

„Ne, TY, tomu nerozumГ­ЕЎ,“ pЕ™eruЕЎil jej Elden. „KdyЕѕ rekruti trГ©nujГ­, ty ne…“

„PODГЌVEJ!“ vykЕ™ikl Merek, chytil Eldena za rameno a ukГЎzal volnou rukou.

Elden chtД›l nejprve toho drzouna srazit k zemi, ale ta myЕЎlenka se vytratila okamЕѕitД› potГ©, co se podГ­val smД›rem, kterГЅm chlapec ukazoval. Nemohl uvД›Е™it tomu, co vidД›l. Na obzoru se zvedalo mnoЕѕstvГ­ ДЌernГ©ho kouЕ™e. PЕ™esnД› v mГ­stech, kde leЕѕel KrГЎlЕЇv DvЕЇr.

Elden nД›kolikrГЎt zamrkal a nedokГЎzal to pochopit. Copak je moЕѕnГ©, Еѕe ve mД›stД› hoЕ™Г­? Takhle hodnД›?

VГ­tr k nim pЕ™inesl kЕ™ik. Byl to kЕ™ik armГЎdy a chvГ­li co chvГ­li je pЕ™eruЕЎovaly dunivГ© kovovГ© nГЎrazy. LГЎmou portculis! Eldenovi se sevЕ™el Еѕaludek. NД›kdo ГєtoДЌГ­ na brГЎny mД›sta. To mohlo znamenat pouze jedno jedinГ©, dorazila sem skuteДЌnГЎ, dobЕ™e vycviДЌenГЎ a vybavenГЎ armГЎda. Ze vЕЎech dnГ­ museli zaГєtoДЌit zrovna dnes, kdy byl PoutnickГЅ svГЎtek.

Conven s O’Connorem se vrhli do akce. Rozkřičeli se na rekruty, aby nechali tréninku a shromáždili se kolem nich.

Branci si pospГ­ЕЎili splnit rozkazy. BД›hem chvГ­le stГЎle kolem tЕ™Г­ svГЅch velitelЕЇ, ztichli a oДЌekГЎvali pokyny.

„MuЕѕi,“ zahЕ™mД›l Elden. „KrГЎlЕЇv DvЕЇr je napaden!“

Ozval se pЕ™ekvapenГЅ a notnД› vzruЕЎenГЅ ЕЎepot.

„JeЕЎtД› nejste Legie a rozhodnД› nemГЎte nic spoleДЌnГ©ho se StЕ™Г­brnГЅmi, ba ani dokonce s bД›Еѕnou armГЎdou, kterГЎ by se teДЏ mД›la na obranu mД›sta postavit. Ti muЕѕi tam to myslГ­ zatracenД› vГЎЕѕnД› a nezastavГ­ se pЕ™ed niДЌГ­m. Pokud proti nim vyrazГ­te vy, nejspГ­ЕЎe v tom pokusu pЕ™ijdete o Еѕivot. Conven, O’Connor a jГЎ mГЎme ale povinnost chrГЎnit naЕЎe mД›sto a musГ­me okamЕѕitД› vyrazit. NeДЌekГЎm, Еѕe by se kdokoliv z vГЎs chtД›l pЕ™idat. VlastnД› vГЎs od toho chci odradit. Pokud by si vЕЎak nД›kdo pЕ™ece jenom pЕ™ГЎl vyrazit s nГЎmi, aЕҐ teДЏ pЕ™edstoupГ­. Myslete vЕЎak na to, Еѕe tam mЕЇЕѕete zemЕ™Г­t stejnД› snadno, jako se teДЏ otoДЌit a utГ©ct.“

NГЎsledovala chvГ­le ticha. Potom vЕЎak jeden z chlapcЕЇ pЕ™edstoupil kupЕ™edu. NГЎsledoval jej druhГЅ a potom uЕѕ se najednou vpЕ™ed hrnuli ГєplnД› vЕЎichni. BojovnД› vysunutГ© brady a jiskЕ™enГ­ v oДЌГ­ch zcela zastiЕ€ovaly nepЕ™Г­liЕЎ ЕЎirokГЎ ramena. Eldena ten pohled k jeho vlastnГ­mu sebezapЕ™enГ­ naplnil pГЅchou.

„Nu, je vidД›t, Еѕe kurГЎЕѕ uЕѕ vГЎm nechybГ­.“

Nasedli na konД› a s nebojГЎcnГЅm pokЕ™ikem vyrazili jako velkГЎ jezdeckГЎ jednotka riskovat vlastnГ­ nezralГ© Еѕivoty a na pomoc ostatnГ­m.



*



Elden, Conven a O’Connor vedli eskadronu zhruba stovky rekrutů. Všichni pobízeli koně do cvalu, měli tasené zbraně a už se notně přiblížili k městu. Když se k němu dostali na dohled, Elden byl šokován pohledem na několik tisíc McCloudských jednotek. Z jejich počínání bylo jasně vidět, že jsou dobře organizování. Očividně se chopili výhody a zaútočili v den velkého západního poutnického svátku. Obránci byli přečísleni minimálně deset ku jedné.

Conven se divoce rozesmГЎl, pobГ­dl hЕ™ebce a dostal se tak na ЕЎpici formace.

„To je pЕ™esnД› pomД›r sil, kterГЅ mГЎm rГЎd!“ kЕ™iДЌel spokojenД› a pobГ­zel konД› do trysku. Jako vЕѕdy chtД›l bГЅt prvnГ­, kdo se srazГ­ s nepЕ™Г­telem. Zvedl nad hlavu svou bojovou sekeru. Elden jenom obdivnД› kroutil hlavou. Conven nemД›l ani trochu strach postavit se tak velkГ© pЕ™esile a urДЌitД› by tam jel i sГЎm.

NejbliЕѕЕЎГ­ McCloudi si tГ© nepoДЌetnГ© jednotky zprvu ani nevЕЎimli a tak Conven svou rychlost dokonale zuЕѕitkoval a svou sekerou rychle sloЕѕil hned dva z nich. Ihned se hrnul dГЎl do davu vojГЎkЕЇ. Potom se najednou odrazil od svГ©ho sedla a jako meteor vletД›l pЕ™Г­mo mezi nД›. TЕ™i z nich srazil ze sedel jenom tГ­mto kouskem.

Elden s ostatnГ­mi se drЕѕeli pЕ™Г­mo za nГ­m. Srazili se s McCloudy, kteЕ™Г­ Гєtok do zad ani v nejmenЕЎГ­m neДЌekali. Elden vlГЎdnul meДЌem se zruДЌnostГ­, kterou pЕ™ekonГЎvala uЕѕ jenom jeho zuЕ™ivost a ukazoval tak ostatnГ­m rekrutЕЇm, jak si majГ­ poДЌГ­nat. Jeho obrovskГЎ sГ­la mu dobЕ™e slouЕѕila pЕ™i srГЎЕѕenГ­ jednoho protivnГ­ka za druhГЅm.

Brzy se jejich postup vЕЎak zastavil a rozhoЕ™ela se bitva na meДЌe. Jejich malГЎ jednotka vЕЎak pЕ™esto pЕ™imД›la zadnГ­ voje McCloudЕЇ ke zmД›nД› taktiky. Najednou se museli brГЎnit. VЕЎichni legionГЎЕ™i se nebojГЎcnД› vrhli do bitvy. Elden je koutkem oka sledoval a byl pyЕЎnГЅ, Еѕe ani jeden zatГ­m nezakolГ­sal. VЕЎichni se ponoЕ™ili do boje naplno a bezvГЎhГЎnГ­ se rvali jako skuteДЌnГ­ muЕѕi, straЕЎlivД› pЕ™eДЌГ­sleni a pЕ™itom bez sebemenЕЎГ­ch obav. McCloudi padali jako mouchy a byli nГЎhlГЅm pЕ™epadem naprosto zaskoДЌeni.

Výhoda překvapení však nikdy netrvá dlouho. Zadní voje byly velmi brzy posíleny o další muže a legionáři se začali setkávat s elitními bojovníky. Někteří byli sraženi z koní. Merek a Ario obdrželi nějaké rány, ale zatím se drželi v sedlech a zarputile údery opláceli. Později byli však oba dva údery cepů rovněž vyhozeni ze sedel. O’Connor, který bojoval vedle Mereka, vyslal několik dobrých střel ze svého luku a zlikvidoval jimi mnoho nepřátel, avšak i on poté obdržel ránu štítem a poroučel se k zemi. Elden byl kompletně obklíčen nepřáteli, přišel o moment překvapení, a netrvalo dlouho a obdržel drtivou ránu válečným kladivem do prsního krunýře. Téměř zároveň mu nepřátelský meč vyťal ránu na levé paži. Otočil se a zuřivou ranou zabil původce svého zranění, ale na jeho místo se ihned hrnuli další. Conven byl vlastní volbou od začátku opěšalý a teď se bil jako bůh války. Jeho sekera trestala všechny koně i jejich jezdce, kteří se odvážili přiblížit na dosah. Ale ani jeho zuřivost mu nemohla dát druhý pár očí na zádech, a tak po určité chvíli vlastní převahy dostal drtivou ránu kladivem doprostřed zad a tváří napřed padl k zemi.

Dorazily další McCloudské posily. Nepřítel teď dokonce upustil od dobývání brány, aby se nejprve vypořádal s tímto nenadálým přepadem. Elden kolem sebe viděl stále méně vlastních bojovníků. Bylo jasné, že za chvíli budou zcela smeteni. Ale bylo mu to jedno. Králův Dvůr byl pod útokem a on klidně položí v jeho obraně vlastní život. I za ty legionářské chlapce, kteří se s ním do té bitvy tak nebojácně vrhli. Ještě před chvílí z nich měl smíšené pocity, ale teď už na ně byl jen a pouze pyšný. Už nezáleželo na tom, jestli jsou to ostřílení bojovníci, anebo jenom chlapci – cedili svou krev po jeho boku a to z nich vzájemně dělalo bratry, ať už byla jejich budoucnost jakákoliv.



*



Kendrick cvГЎlal dolЕЇ ze svahu hory poutnГ­kЕЇ a vedl svГЅch tisГ­c StЕ™Г­brnГЅch. VЕЎichni ЕЎtvali svГ© konД› co to ЕЎlo, aby se co nejrychleji dostali ke zdroji ДЌernГ©ho kouЕ™e na obzoru. Za jГ­zdy sГЎm sebe plГ­snil za to, Еѕe nechal brГЎny a hradby tak slabД› chrГЎnД›nГ©. Nikdy by jej nenapadlo, Еѕe by prГЎvД› v tento den mohl pЕ™ijГ­t Гєtok a uЕѕ vЕЇbec ne od McCloudЕЇ, kteЕ™Г­ mД›li bГЅt pod Gweninou vlГЎdou uЕѕ dГЎvno pacifikovГЎni. Za to, Еѕe poruЕЎili mГ­r prГЎvД› v tento svatГЅ den a napadli jeho mД›sto, mu teДЏ ale ЕЎerednД› zaplatГ­.

Byl obklopen tisicihlavou elitnГ­ jednotkou StЕ™Г­brnГЅch, byli tu v plnГ© sГ­le a vЕЎichni do jednoho odhodlГЎni McCloudЕЇm Е™ГЎdnД› zatopit. VЕЎak oni uvidГ­, Еѕe StЕ™Г­brnГ­ nejsou jako ostatnГ­ bojovnГ­ci. Kendrick sГЎm sobД› pЕ™Г­sahal, Еѕe nenechГЎ ani jednoho z nepЕ™ГЎtel naЕѕivu. A celГЎ jejich strana Prstenu zaplatГ­ taktГ©Еѕ. McCloudskГ© krГЎlovstvГ­ uЕѕ nikdy znovu nepovstane.

Když se přiblížili, všiml si Kendrick, že zadní voje nepřítele byly napadeny legionářskou jízdou. Viděl Eldena, O’Connora i Convena. Byli strašlivě přečísleni, ale zatím nejevili žádné známky toho, že by se McCloudům hodlali vzdát. To jej naplnilo radostí i pýchou. Přesto však nemohl nevidět, že Legie bude brzy na hlavu poražena.

VykЕ™ikl a pobГ­dl konД› do trysku. Jeho muЕѕi se zformovali v ГєtoДЌnГЅ klГ­n a vybiДЌovali konД› do maximГЎlnГ­ rychlosti. PЕ™ipravili si jezdeckГ© oЕЎtД›py a kdyЕѕ byli dostateДЌnД› blГ­zko, zaДЌali je vrhat na nepЕ™Г­tele. Jeden z McCloudskГЅch velitelЕЇ se otoДЌil zrovna v okamЕѕiku, aby jeЕЎtД› staДЌil spatЕ™it oЕЎtД›p, kterГЅ se mu vzГЎpД›tГ­ zabodl do hrudi a proklГЎl jeho brnД›nГ­ skrz na skrz.

TisГ­c skvД›lГЅch rytГ­Е™ЕЇ za KendrickovГЅmi zГЎdy vydalo burГЎcivГЅ bojovГЅ ryk. Е?Г­tili se sem jako bouЕ™e. StЕ™Г­brnГ­!

McCloudi se otГЎДЌeli a teprve teДЏ si vЕЎГ­mali, co se to dД›je. V oДЌГ­ch mnohГЅch byl netajenГЅ strach. TisГ­cihlavГЅ klГ­n tvoЕ™enГЅ zГЎЕ™ivГЅmi rytГ­Е™i se na nД› Е™Г­til jako kopГ­mi se jeЕѕГ­cГ­ hurikГЎn. Jejich povД›st je pЕ™edchГЎzela a kaЕѕdГЅ vД›dД›l, Еѕe StЕ™Г­brnГЅ se vyrovnГЎ deseti i vГ­ce bojovnГ­kЕЇm. McCloudskГ© jednotky se otГЎДЌely, aby se novГ© hrozbД› postavily, ale jejich ruce, nohy ani Гєtroby pЕ™itom vЕЇbec nebyly jistГ©.

Potom do nich StЕ™Г­brnГ­ narazili. A svД›t zanikl v ohluЕЎujcГ­m tЕ™eskotu. Kendrick jel na samГ© ЕЎpici klГ­nu. OkamЕѕitД› zaДЌal svou sekerou mezi nepЕ™ГЎteli rozsГ©vat smrt. Po chvГ­li tasil jeЕЎtД› do druhГ© ruky dlouhГЅ meДЌ a jako bojovГЎ maЕЎina pokraДЌoval v pЕ™esnГЅch zГЎsazГ­ch do slabГЅch mГ­st v nepЕ™ГЎtelskГ© zbroji.

KlГ­n StЕ™Г­brnГЅch se do nepЕ™ГЎtelskГ© masy zakousl jako nЕЇЕѕ do mГЎsla a rychle pronikl tak hluboko, Еѕe byl jenom za malou chvГ­li uЕѕ zcela obklopen nepЕ™Г­telem. Pro rytГ­Е™e ze Е™ГЎdu StЕ™Г­brnГЅch byla prГЎvД› tato situace nД›ДЌГ­m jako druhГЅ domov. Sekali a bodali vЕЎude kolem sebe. McCloudЕЎtГ­ vГЎleДЌnГ­ci proti bojovГ©mu umu StЕ™Г­brnГЅch najednou pЕЇsobili jako neorganizovanГЎ banda sedlГЎkЕЇ s vidlemi a sudlicemi. Е?ev bitvy nabГ­ral na intenzitД›, ale vГЅkЕ™iky zranД›nГЅch patЕ™ily tГ©mД›Е™ beze zbytku jen a pouze McCloudЕЇm.

Stříbrní byli nezastavitelní. Byli neuvěřitelně rychlí a zároveň těžce obrnění. Jejich technika vládnutí mečem se lišila od běžných způsobů boje a činila extrémně obtížné se s nimi pouštět do šermířských soubojí. Navíc bojovali jako jedno těleso, kdy jeden muž bránil bojovníka po svém boku. Elden, Conven, O’Connor a ostatní byli brzy osvobozeni ze sevření, vyskočili zpátky na nohy a, i když byli mnozí zraněni, se znovu vrhli do boje a ještě umocňovali drtivou převahu, kterou teď MacGilové měli.

BД›hem krГЎtkГ© chvГ­le uЕѕ na zemi leЕѕely stovky pobitГЅch McCloudЕЇ a tД›ch, kteЕ™Г­ byli prozatГ­m uЕЎetЕ™eni, se zmocnila panika. Jeden za druhГЅm se obraceli na ГєtД›k. Ti, kteЕ™Г­ uЕѕ pronikli do mД›sta, se teДЏ rovnД›Еѕ otГЎДЌeli a naopak se snaЕѕili zase dostat ven a zmizet v lesГ­ch.

Kendrick byl odhodlanГЅ nedopЕ™ГЎt to ani jedinГ©mu z nich. Vjel do mД›stskГ© brГЎny a spoleДЌnД› se svГЅmi jednotkami se ujistil, Еѕe je ГєnikovГЎ cesta blokovГЎna. PrchajГ­cГ­ McCloudi byli potГ© masakrovГЎni pod stejnГЅmi branami, na kterГ© sami jeЕЎtД› pЕ™ed nД›kolika mГЎlo hodinami ГєtoДЌili.

Kendrick teДЏ bojoval se dvД›ma dlouhГЅmi meДЌi a pobГ­jel nepЕ™ГЎtele nalevo i napravo. TeДЏ uЕѕ vД›dД›l, Еѕe McCloudi budou brzy do poslednГ­ho pobiti a KrГЎlЕЇv DvЕЇr bude zase jejich. Nikdo se nedokГЎЕѕe mД›Е™it se StЕ™Г­brnГЅmi!




KAPITOLA TЕ?ETГЌ


Luandiny ruce se tЕ™ГЎsly, kdyЕѕ krЕЇДЌek po krЕЇДЌku krГЎДЌela pЕ™es dlouhГЅ most, klenoucГ­ se nad mlhami KaЕ€onu. S kaЕѕdГЅm dalЕЎГ­m krokem mД›la pocit, Еѕe jejГ­ starГЅ Еѕivot konДЌГ­. Jako kdyby opouЕЎtД›la jeden svД›t a vstupovala do jinГ©ho. Do konce mostu zbГЅvalo jeЕЎtД› nД›kolik krokЕЇ a kaЕѕdГЅ z nich jГ­ dГЎval pocit, Еѕe je ГєplnД› poslednГ­ na jejГ­ zemskГ© pouti.

Na konci mostu na ni ДЌekal Romulus a jeho milionovГЎ armГЎda, nad nГ­Еѕ na nebi za neskuteДЌnГЅch skЕ™ekЕЇ krouЕѕily desГ­tky drakЕЇ. Obludy tloukly svГЅmi mohutnГЅmi kЕ™Г­dly neviditelnou bariГ©ru, nazГЅvanou v Prstenu Е tГ­t. Luanda vД›dД›la, Еѕe aЕѕ uДЌinГ­ jeЕЎtД› tД›ch poslednГ­ch pГЎr krokЕЇ, opustГ­ tak Prsten a sГ­la Е tГ­tu zcela zanikne.

Dívala se svému osudu přímo do tváře. Dívala se na jistou smrt, která přijde z rukou Romula a jeho brutálních mužů. Ale teď už jí to bylo jedno. Všechno, co kdy milovala, už jí stejně sebrali. Její manžel Bronson, muž, kterého milovala víc než celý svět, byl zavražděn – a všechno to byla Gwendolynina chyba. Obviňovala mladší sestru ze všeho, co ji potkalo. Teď ale nadešel čas na její pomstu.

Zastavila se pouhГ© dva metry od Romula a pohlГ©dla mu zpЕ™Г­ma do oДЌГ­. ProhlГ­Еѕeli si jeden druhГ©ho pЕ™es neviditelnГ© silovГ© pole. Byl to zvlГЎЕЎtnГ­ muЕѕ, dvakrГЎt tak ЕЎirokГЅ neЕѕ jakГЅkoliv jinГЅ. ДЊistГЎ hora svalЕЇ. Svaly na jeho ramenou byly tak masivnГ­, Еѕe se v nich tГ©mД›Е™ ГєplnД› ztrГЎcel krk. Jeho tvГЎЕ™, to byla pЕ™edevЕЎГ­m mohutnГЎ ДЌelist a velkГ© ДЌernГ© oДЌi. PЕ™esto byla oproti mohutnГ©mu tД›lu pЕ™Г­liЕЎ velkГЎ. DГ­val se na ni pohledem draka, kterГЅ si prohlГ­ЕѕГ­ svou koЕ™ist a ona ani na vteЕ™inu nepochybovala, Еѕe ji pЕ™i nejbliЕѕЕЎГ­ pЕ™Г­leЕѕitosti roztrhГЎ na kusy.

ZГ­rali jeden na druhГ©ho v dlouhГ©m, tД›ЕѕkГ©m tichu. Na jeho tvГЎЕ™i sedД›l celou dobu krutГЅ ГєsmД›v, ale na okamЕѕik mД›la pocit, Еѕe tam zahlГ©dla i pЕ™ekvapenГ­.

„Nikdy by mД› nenapadlo, Еѕe tД› jeЕЎtД› nД›kdy uvidГ­m,“ Е™ekl jГ­ po chvГ­li. Jeho hlas byl hrdelnГ­ a velmi hlubokГЅ. PodivnГЎ akustika KaЕ€onu mu navГ­c dodГЎvala jeЕЎtД› straЕЎlivД›jЕЎГ­ zabarvenГ­.

Luanda zavЕ™ela oДЌi a snaЕѕila se pЕ™edstavit si, Еѕe pЕ™ed nГ­ ten netvor vЕЇbec nenГ­. MoЕѕnГЎ, Еѕe by bylo nejlepЕЎГ­, kdyby zmizel i celГЅ jejГ­ Еѕivot.

JenЕѕe kdyЕѕ potom oДЌi otevЕ™ela, poЕ™ГЎd tam stГЎl.

„Moje sestra mД› zradila,“ odpovД›dД›la stroze. „A teДЏ je Е™ada na mnД›, abych zradila jГЎ ji.“

ZavЕ™ela oДЌi a uДЌinila jeden poslednГ­ krok, kterГЅ jiЕѕ konДЌil mimo most. Vstoupila na vnД›jЕЎГ­ okraj KaЕ€onu.

Jakmile tak uДЌinila, ozval se ostrГЅ zvuk podobnГЅ hromu a podГ©l celГ©ho KaЕ€onu proletД›lo zajiskЕ™enГ­, nГЎsledovanГ© mlhami, zdvihajГ­cГ­mi se z hlubin. Stoupaly jako velkГЎ vlna, aby se potom najednou zase rychle spustily zpД›t. To byl okamЕѕik, kterГЅ ji ujistil o tom, Еѕe jejГ­ akce skuteДЌnД› Е tГ­t zniДЌila. TeДЏ uЕѕ mezi Romulem, jeho gigantickou armГЎdou a Prstenem nestГЎlo nic. A Е tГ­t bude podle vЕЎeho rozbit navЕѕdycky.

Romulus se na nГ­ podГ­val a ona ten pohled hrdД› snГЎЕЎela. Dokonce jej neohroЕѕenД› opД›tovala. UvnitЕ™ se tЕ™ГЎsla strachem, ale byla odhodlГЎna to na sobД› nenechat znГЎt. Takovou radost by mu neudД›lala. PЕ™ГЎla si, aby ji zabil, zatГ­mco se na nД›j vzpurnД› dГ­vГЎ. AlespoЕ€ na to bude moci bГЅt hrdГЎ. Jen uЕѕ aby to bylo za nГ­.

JenЕѕe Romulus se namГ­sto toho ЕЎiroce usmГЎl a nadГЎle se jГ­ jenom dГ­val do oДЌГ­. OДЌekГЎvala, Еѕe se mГ­sto toho okamЕѕitД› vrhne na ni a potom na most.

„Dostals cos chtД›l,“ Е™ekla zmatenД›. „Е tГ­t je dole. Prsten je tvЕЇj. To mД› teДЏ nehodlГЎЕЎ zabГ­t?“

Zakroutil hlavou.

„Nejsi takovГЎ, jak jsem si myslel,“ odpovД›dД›l a prohlГ­Еѕel si ji. „MoЕѕnГЎ, Еѕe tД› nechГЎm naЕѕivu. MoЕѕnГЎ, Еѕe si tД› dokonce vezmu za manЕѕelku.“

Luanda se uvnitЕ™ pЕ™i tom pomyЕЎlenГ­ otЕ™ГЎsla. Tohle rozhodnД› nebyla reakce, kterou oДЌekГЎvala.

Zaklonila se a plivla mu do tvГЎЕ™e v nadД›ji, Еѕe jej tГ­m rozzuЕ™Г­ a on ji nakonec zabije.

Romulus si vЕЎak docela klidnД› jejГ­ slinu hЕ™betem ruky z tvГЎЕ™e otЕ™el. Luanda se pЕ™ipravila na rГЎnu, kterГЎ jistД› pЕ™ijde. ДЊekala, Еѕe ji udeЕ™Г­ pД›stГ­, jako to udД›lal uЕѕ jednou, roztЕ™Г­ЕЎtГ­ jГ­ ДЌelist, nebo nД›co podobnГ©ho. On namГ­sto toho jenom pЕ™istoupil k nГ­, chytil ji rukou zezadu za krk a zaДЌal ji zuЕ™ivД› lГ­bat.

CГ­tila jeho hrubГ©, podivnД› tvarovanГ© rty. I tady byl samГЅ sval. Na dotek byl vГ­ce jako had neЕѕ ДЌlovД›k a tlaДЌil ji k sobД› takovou silou, Еѕe se sotva dokГЎzala nadechnout.

Konečně se odtrhl – a potom ji vrazil facku tak silnou, že málem upadla.

ZdД›ЕЎenД› se na nД›j podГ­vala. VЕЇbec nechГЎpala, co to do nД›j vjelo.

„SvaЕѕte ji a veДЏte ji s nГЎmi tak, abych ji mД›l poЕ™ГЎd nablГ­zku,“ poruДЌil. SvГЎ slova tГ©mД›Е™ jeЕЎtД› ani nedoЕ™ekl a jeho muЕѕi uЕѕ se hnali rozkazy splnit. SvГЎzali jГ­ provazy ruce za zГЎdy.

RomulЕЇv obliДЌej se rozzГЎЕ™il radostГ­. OtoДЌil se ke svГЅm muЕѕЕЇm, aby se ujistil, Еѕe mГЎ pozornost vЕЎech. Bylo to zbyteДЌnГ©. VЕѕdycky mД›l pozornost vЕЎech. Potom teatrГЎlnД› vkroДЌil na most.

Nebyl tam ЕѕГЎdnГЅ Е tГ­t, kterГЅ by jej zastavil. StГЎl na mostД› a byl naprosto v poЕ™ГЎdku a volnГЅ.

SpokojenД› se zaЕЎklebil a potom vybuchl v smГ­ch. SvalnatГЎ ramena se mu jenom otЕ™ГЎsala. Jeho hurГіnskГЅ smГ­ch, smГ­ch radosti a triumfu, se v nД›kolika ozvД›nГЎch prohГЎnД›l KaЕ€onem tam a zpГЎtky.

„Je mЕЇj!“ kЕ™iДЌel Romulus. „Je celГЅ mЕЇj!“

ProvolГЎnГ­ se nД›kolikrГЎt vrГЎtilo.

„MuЕѕi!“ zavelel. „KupЕ™edu!“

Jednotky se okamЕѕitД› daly do pohybu a s bojovГЅm pokЕ™ikem, znД›jГ­cГ­m jako bouЕ™e se hrnuly na most. Draci se uЕѕ chvГ­li pЕ™edtГ­m vydali sami na prЕЇzkum dosud nepoznanГ©ho ГєzemГ­. ProlГ©tГЎvali se v mlhГЎch KaЕ€onu a potom zamГ­Е™ili na druhГЅ okraj. Jejich Е™ev vД›stil jednu velikou novinu: Prsten uЕѕ nikdy nebude takovГЅ, jako bГЅval.




KAPITOLA ДЊTVRTГЃ


Alistair leЕѕela v ErecovД› nГЎruДЌГ­ na zГЎdi mohutnГ© lodi, kterГЎ se jemnД› pohupovala na vlnГЎch. VЕЎude kolem se rozprostГ­ral nekoneДЌnГЅ oceГЎn. Nemohla se vynadГ­vat na myriГЎdy narudlГЅch hvД›zd, lemujГ­cГ­ch noДЌnГ­ nebe a tЕ™pytГ­cГ­ch se nД›kde straЕЎlivД› daleko. Tady na moЕ™i to byl skuteДЌnД› ГєchvatnГЅ pohled. Foukal hЕ™ejivГЅ moЕ™skГЅ vГЎnek a v jednom kuse ji kolГ©bal ke spГЎnku. Byla spokojenГЎ. KdyЕѕ mohla bГЅt tady, tД›snД› vedle Ereca, svД›t se zdГЎl bГЅt skvД›lГЅm mГ­stem. Jako kdyby vody tohoto oceГЎnu odmГЅvaly i vЕЎechny jejГ­ problГ©my. VЕЎechny ty nekoneДЌnГ© pЕ™ekГЎЕѕky, kterГ© je v jednom kuse rozdД›lovaly, uЕѕ koneДЌnД› pominuly a jejГ­ sny se koneДЌnД› mohly stГЎt skuteДЌnostГ­. Byli spolu a uЕѕ nezЕЇstalo nic, co by je mohlo znovu rozdД›lit. Vyrazili na cestu na JiЕѕnГ­ ostrovy, Erecovy domoviny a aЕѕ tam budou, tak se za nД›j provdГЎ. Na svД›tД› jenom stД›ЕѕГ­ bylo nД›co, co by si pЕ™ГЎla vГ­ce.

Erec ji k sobД› pЕ™itisknul a pohladil ji po zГЎdech. SpoleДЌnД› se takhle dГ­vali na noДЌnГ­ nebe uЕѕ hodiny a hudebnГ­ doprovod jim k tomu dД›laly moЕ™skГ© vlny, narГЎЕѕejГ­cГ­ tiЕЎe o boky jejich lodi. Alistair se klГ­Еѕily vГ­ДЌka.

PЕ™inutila se jeЕЎtД› neusnout a znovu se zadГ­vala na nebe. PokaЕѕdГ© se musela podivit, jak obrovskГЅ svД›t vlastnД› je. Myslela na svГ©ho bratra Thorgrina a pЕ™emГЅЕЎlela, kde teДЏ asi je. VД›dД›la, Еѕe se vyrazil setkat s jejich matkou. Najde ji? JakГЎ bude? A existuje vЕЇbec?

ДЊГЎst jejГ­ho jГЎ si pЕ™ГЎla se k nД›mu na tГ© vГЅpravД› pЕ™ipojit a takГ© se s matkou setkat. ZГЎroveЕ€ jГ­ ale uЕѕ teДЏ chybД›l Prsten a pЕ™ГЎla si vrГЎtit se zpГЎtky domЕЇ. Ze vЕЎeho nejvГ­c vЕЎak cГ­tila vzruЕЎenГ­ z brzkГ© budoucnosti. JejГ­ Еѕivot zaДЌne psГЎt zcela novou kapitolu, spoleДЌnД› s Erecem a na ГєplnД› novГ©m mГ­stД›. TД›ЕЎila se na setkГЎnГ­ s jeho lidmi a aЕѕ uvidГ­, jakГЎ jeho domovina ve skuteДЌnosti je. PЕ™emГЅЕЎlela, kdo asi tak mЕЇЕѕe ЕѕГ­t na JiЕѕnГ­ch ostrovech. JacГ­ jsou tamnГ­ lidГ©? PЕ™ijme jej jeho rodina zpД›t srdeДЌnД›? Budou ЕЎЕҐastnГ­, Еѕe si ji pЕ™ivedl s sebou, anebo s jeho volbou nebudou souhlasit? Budou pЕ™ГЎt jejich svatbД›? Anebo si pro Ereca pЕ™edstavovali nД›koho jinГ©ho? NД›koho z vlastnГ­ch Е™ad?

ObГЎvala se pЕ™edevЕЎГ­m toho, co si o nГ­ jeho lidГ© pomyslГ­, aЕѕ se ukГЎЕѕe pravda o jejГ­ch zvlГЎЕЎtnГ­ch schopnostech. Co udД›lajГ­, aЕѕ zjistГ­, Еѕe Alistair je druid? Budou se k nГ­ chovat jako k nД›jakГ© pЕ™Г­ЕЎeЕ™e, jako tomu bylo na mnohГЅch jinГЅch mГ­stech pЕ™edtГ­m?

„PovД›z mi znovu o tvГ©m lidu,“ Е™ekla jemnД› Erecovi.

PodГ­val se na nГ­ a potom se obrГЎtil zpД›t k nebi.

„Co bys chtД›la vД›dД›t?“

„VГ­ce o tvojГ­ rodinД›,“ odpovД›dД›la.

Erec se na notnou chvГ­li odmlДЌel, neЕѕ koneДЌnД› promluvil:

„MЕЇj otec je brilantnГ­ muЕѕ. Je krГЎlem ostrovЕЇ zhruba od chvГ­le, kdy byl stejnД› starГЅ, jako jГЎ teДЏ. AЕѕ zemЕ™e, zmД›nГ­ to ostrovy navЕѕdycky.“

„A dalЕЎГ­ ДЌlenovГ© rodiny?“

Erec opД›t chvГ­li vГЎhal a potom pokГЅval hlavou.

„Ano. MГЎm sestru a…bratra,“ Е™ekl vГЎhavД›. „Moje sestra a jГЎ jsme si byli velmi blГ­zcГ­, kdyЕѕ jsme byli malГ­. Ale musГ­m tД› pЕ™ed nГ­ varovat. Je docela teritoriГЎlnГ­ a snadno zaДЌne ЕѕГЎrlit. NemГЎ rГЎda cizince a uЕѕ vЕЇbec ne novГ© ДЌleny rodiny. A mЕЇj bratr…“

OdmlДЌel se.

Alistair jej pobГ­dla.

„Copak?“

„NejlepЕЎГ­ bojovnГ­k, jakГ©ho jsi kdy vidД›la. JenЕѕe je mladЕЎГ­ neЕѕ jГЎ a odjakЕѕiva se se mnou srovnГЎval. On pro mД› byl vЕѕdy bratrem, ale jГЎ byl pro nД›j pЕ™edevЕЎГ­m soupeЕ™. NД›kdo, kdo mu stojГ­ v cestД›. NevГ­m, proДЌ to tak je. Ale je to fakt. PЕ™ГЎl bych si, abychom k sobД› mД›li blГ­Еѕe.“

Alistair se na něj překvapeně podívala. Nedokázala si představit, že by Ereca někdo mohl nemít rád.“

„A je poЕ™ГЎd jeЕЎtД› takovГЅ?“ zeptala se.

Erec pokrДЌil rameny.

„NevidД›l jsem ho od chvГ­le, kdy jsme byli dД›ti. Tohle je mЕЇj prvnГ­ nГЎvrat domЕЇ. UbД›hlo skoro tЕ™icet sluneДЌnГ­ch cyklЕЇ. NemГЎm tuЕЎenГ­, co mohu oДЌekГЎvat. Jsem teДЏ uЕѕ mnohem vГ­ce PrsteЕ€an. Ale stejnД›, pokud otec zemЕ™e, pak jsem jГЎ ten nejstarЕЎГ­. Moji lidГ© budou chtГ­t, abych jim vlГЎdnul.“

Alistair se na chvГ­li odmlДЌela, aby nepЕЇsobila pЕ™Г­liЕЎ zvД›davД›, ale nakonec jГ­ to stejnД› nedalo.

„A budeЕЎ?“

Znovu pokrДЌil rameny.

„NenГ­ to nД›co, co by mД› zrovna lГЎkalo. Ale pokud si to otec bude pЕ™ГЎt…nemohu jej odmГ­tnout.“

PodГ­vala se na nД›j.

„MГЎЕЎ ho hroznД› rГЎd.“

Erec pЕ™ikГЅvl a ve svitu hvД›zd se mu trochu zaleskly oДЌi.

„Jenom se modlГ­m, abychom tam dorazili jeЕЎtД› vДЌas.“

Alistair pЕ™emГЅЕЎlela o jeho slovech.

„A co tvГЎ matka?“ zeptala se. „Budu se jГ­ lГ­bit?“

Erec se ЕЎiroce usmГЎl.

„OkamЕѕitД› tД› pЕ™ijme za vlastnГ­,“ odpovД›dД›l, „jakmile uvidГ­ jak moc tД› miluju.“

PolГ­bili se a potom se znovu zadГ­vali na noДЌnГ­ nebe.

„Pamatuj si prosГ­m jednu vД›c, mГЎ panГ­. Miluji tД›. VГ­c neЕѕ vЕЎechny ostatnГ­. To je vЕЎechno na ДЌem zГЎleЕѕГ­. Moji lidГ© nГЎm uspoЕ™ГЎdajГ­ tu nejvД›tЕЎГ­ svatbu, kterГЎ se kdy na JiЕѕnГ­ch ostrovech slavila. Doslova nГЎs zaplavГ­ radostГ­. A tebe budou milovat a pЕ™ijГ­mat ГєplnД› vЕЎichni.“

Alistair nespustila zrak z hvД›zd, stiskla Erecovu ruku pevnД›ji a pЕ™emГЅЕЎlela. Nepochybovala o jeho lГЎsce, ale o jeho lidech uЕѕ si tak jistГЎ nebyla. VЕѕdyЕҐ on sГЎm je vlastnД› tГ©mД›Е™ neznal. Opravdu ji pЕ™ijmou tak srdeДЌnД›, jak Erec Е™Г­kГЎ? NedokГЎzala o tom bГЅt pЕ™esvД›dДЌenГЎ.

Najednou zaslechla zvuk tД›ЕѕkГЅch bot, klapajГ­cГ­ch o dЕ™evД›nou palubu. OtoДЌila se, aby spatЕ™ila jednoho muЕѕe z posГЎdky, jak krГЎДЌГ­ podГ©l boku lodi a pЕ™es rameno si nese velikou kГЎДЏ. Zvedl ji nad hlavu a potom ji pЕ™evrГЎtil pЕ™es palubu. Dole se ozvalo ЕЎplouchГЎnГ­, jak jejГ­ obsah dopadl do vody. NГЎsledoval dalЕЎГ­, mnohem silnД›jЕЎГ­ zvuk. JinГЎ ryba nejspГ­ЕЎe vyskoДЌila z vody a pustila se do jГ­dla.

Potom pЕ™iЕЎlo nД›kolik oЕЎklivГЅch vrДЌivГЅch zvukЕЇ.

Alistair si blГ­Еѕe prohlГ©dla onoho nГЎmoЕ™nГ­ka. Byl neupravenГЅ, neoholenГЅ a na sobД› mД›l jenom nuznГ© hadry. Naklonil se pЕ™es okraj zГЎbradlГ­ a rozchechtal se. Potom se otoДЌil a podГ­val se pЕ™Г­mo na nГ­. ChybД›lo mu nД›kolik zubЕЇ. Jeho tvГЎЕ™ v sobД› mД›la v mД›sГ­ДЌnГ­m svД›tle cosi dД›sivГ©ho. Alistair se zachvД›la.

„Cos to hodil do vody?“ zeptala se.

„StЕ™eva ryby simka,“ odpovД›dД›l.

„Ale proДЌ?“

„Je to jed,“ zakЕ™enil se. „KaЕѕdГЎ ryba, kterГЎ to seЕѕere, okamЕѕitД› na mГ­stД› lekne.“

Alistair se zhrozila.

„Ale proДЌ bys ty ryby chtД›l zabГ­jet?“

MuЕѕ se usmГЎl jeЕЎtД› vГ­ce.

„LГ­bГ­ se mi koukat se jak umГ­rajГ­. LГ­bГ­ se mi ty skЕ™eky a jak potom plavou bЕ™ichem vzhЕЇru na hladinД›. Je to sranda.“

OtoДЌil se a pomalГЅm krokem odchГЎzel pryДЌ zpГЎtky. Alistair se na nД›j dГ­vala a cГ­tila, jak jГ­ naskakuje husГ­ kЕЇЕѕe.

„Co se dД›je?“ zeptal se Erec.

PodГ­vala se stranou a zakroutila hlavou. SnaЕѕila se ten nepЕ™Г­jemnГЅ pocit co nejrychleji setЕ™ГЎst. JenЕѕe ji neopouЕЎtД›l. To setkГЎnГ­ bylo jako nД›jakГЎ zlГЎ pЕ™edtucha, jenom nevД›dД›la ДЌeho.

Nic, můj pane,“ odpověděla.

Uvelebila se zpГЎtky v jeho nГЎruДЌГ­ a snaЕѕila sama sebe pЕ™edsvД›dДЌit, Еѕe ten chlap je prostД› prase a nic vГ­c to neznamenГЎ. JenЕѕe nД›kde hluboko uvnitЕ™ vД›dД›la, Еѕe vД›ci vЕЇbec nejsou tak v poЕ™ГЎdku, jak by si pЕ™ГЎla.



*



Erec se vzbudil uprostЕ™ed noci s pocitem, Еѕe se loДЏ zaДЌГ­nГЎ houpat jinak neЕѕ pЕ™edtГ­m. OkamЕѕitД› vД›dД›l, Еѕe je nД›co v nepoЕ™ГЎdku. VГЎleДЌnГ­k v jeho nitru se probudil a varoval jej jenom vteЕ™inku pЕ™edtГ­m, neЕѕ se mД›lo nД›co zlГ©ho stГЎt. Byl to jeho ЕЎestГЅ smysl. MД›l jej kam aЕѕ jeho pamД›ЕҐ sahala.

Rychle se posadil a rozhlГ­Еѕel se do vЕЎech stran. Alistair tvrdД› spala vedle nД›j. Obloha byla stГЎle jeЕЎtД› ГєplnД› temnГЎ, loДЏ se pohupovala na vlnГЎch, ale pЕ™esto nД›co nebylo v poЕ™ГЎdku. Ve svГ©m okolГ­ vЕЎak nenaЕЎel nic, co by bylo ЕЎpatnД›.

PЕ™emГЅЕЎlel v ДЌem by to mohlo vД›zet. JakГ© nebezpeДЌГ­ na nД› mohlo ДЌГ­hat tady uprostЕ™ed niДЌeho? Nebyl to tentokrГЎt jenom ЕЎpatnГЅ sen?

Erec byl vЕЎak zvyklГЅ svГЅm instinktЕЇm dЕЇvД›Е™ovat, a tak sГЎhl po meДЌi. JenЕѕe neЕѕ se staДЌil byЕҐ jenom dotknout jГ­lce, najednou se kolem jeho tД›la stГЎhla tД›ЕѕkГЎ sГ­ЕҐ. Byla spletena z toho nejtД›ЕѕЕЎГ­ho lana, jakГ© kdy vidД›l, dost tД›ЕѕkГЎ na to, aby slabЕЎГ­ho muЕѕe pЕ™iЕЎpendlila k zemi. NeЕѕ se staДЌil ze sevЕ™enГ­ vymanit, byla sГ­ЕҐ pevnД› utaЕѕena.

A potom byl najednou ve vzduchu. SГ­ЕҐ vystЕ™elila prudce vzhЕЇru a on v nГ­ zЕЇstal viset jako chycenГ© zvГ­Е™e. Provazy jej svГ­raly tak pevnД›, Еѕe se tГ©mД›Е™ nemohl ani pohnout. NavГ­c byl nucen se schoulet do tД›snГ©ho klubka. SГ­ЕҐ jej vynГЎЕЎela stГЎle vГЅЕЎe, aЕѕ se nakonec zastavil aЕѕ pod strГЎЕѕnГ­m koЕЎem na hlavnГ­m stД›Еѕni, dobrГЅch deset metrЕЇ nad palubou.

Jeho srdce se mohlo pЕ™etrhnout, kdyЕѕ se v Гєleku snaЕѕil zjistit, co se to s nГ­m dД›je. Dole pod sebou vidД›l probouzejГ­cГ­ se Alistair.

„Alistair!“ vykЕ™ikl.

Ta jej hledala vЕЎude kolem sebe a kdyЕѕ se koneДЌnД› podГ­vala nahoru, zhrozila se.

„ERECU!“ vykЕ™ikla zmatenД›.

StЕ™Г­brnГЅ jiЕѕ vidД›l, jak se k nГ­ pЕ™ibliЕѕuje nД›kolik nГЎmoЕ™nГ­kЕЇ. V rukou mД›li pochodnД›. VЕЎichni se podivnД› usmГ­vali a v jejich oДЌГ­ch se jasnД› zraДЌily jejich zГЎmД›ry.

„UЕѕ bylo na ДЌase, aby se o ni taky podД›lil,“ zavrДЌel jeden z nich.

„NauДЌГ­m tuhle princeznu co to znamenГЎ bГЅt s nГЎmoЕ™nГ­kem,“ Е™ekl jinГЅ.

Skupinka se rozesmГЎla.

„AЕѕ po mnД›,“ oponoval mu jinГЅ.

„Ne pЕ™edtГ­m, neЕѕ si uЕѕiju jГЎ.“

Erec sebou zmГ­tal, aby se uvolnil, zatГ­mco nГЎmoЕ™nГ­ci se k Alistair pЕ™ibliЕѕovali. Ale bylo to k niДЌemu. Jeho ruce i nohy byly sevЕ™eny tak pevnД›, Еѕe s nimi nedokГЎzal ani pohnout.

„ALISTAIR!“ kЕ™iДЌel zoufale.

Nemohl dД›lat nic jinГ©ho, neЕѕ sledovat, co se bude dГ­t dole.

TЕ™i z nich najednou skoДЌili na Alistair zezadu. VykЕ™ikla, kdyЕѕ ji vytГЎhli na nohy, roztrhli jГ­ koЕЎili a chytili ruce za zГЎdy. PevnД› ji sevЕ™eli aby se nemohla hГЅbat, zatГ­mco se nД›kolik dalЕЎГ­ch pЕ™ibliЕѕovalo.

Erec zoufale pГЎtral po kapitГЎnovi. SpatЕ™il jej na hornГ­ palubД› jak se na vЕЎechno dГ­vГЎ.

„KapitГЎne!“ kЕ™iДЌel Erec. „Tohle je tvoje loДЏ. UdД›lej s tГ­m nД›co!“

MuЕѕ se na nД›j jenom podГ­val a potom se od scГ©ny pomalouДЌku odvrГЎtil. Jako kdyby se na to sГЎm nechtД›l dГ­vat.

Erec potom se zdД›ЕЎenГ­m vidД›l, jak jeden z nГЎmoЕ™nГ­kЕЇ vytrhl z opasku nЕЇЕѕ a pЕ™iloЕѕil jej Alistair na krk. DГ­vka vykЕ™ikla.

„NE!“ kЕ™iДЌel Erec.

Bylo to jako sledovat svoje nejhorЕЎГ­ sny a nemoci se z nich probudit. A nejhorЕЎГ­ ze vЕЎeho bylo, Еѕe nemohl udД›lat vЕЇbec nic, aby tomu zabrГЎnil.




KAPITOLA PГЃTГЃ


Thorgrin stГЎl proti Andronicovi. Byli jedinГ­ dva, kteЕ™Г­ na bitevnГ­m poli jeЕЎtД› zЕЇstali na nohou. VЕЎude kolem kolem leЕѕely tisГ­ce tД›l pobitГЅch vojГЎkЕЇ. Zvedl svЕЇj meДЌ a sekl jГ­m po Andronicovi. Ten vЕЎak namГ­sto obrany zahodil svoje zbranД›, ЕЎiroce se usmГЎl a natГЎhl se, aby Thora objal.

MЕЇj synu.

Thor chtД›l zbraЕ€ v letu zastavit, ale uЕѕ bylo pЕ™Г­liЕЎ pozdД›. ДЊepel meДЌe proletД›la pЕ™Г­mo skrz jeho otce a rozpЕЇlila ho ve dvГ­. Thora se zmocnilo zoufalstvГ­.

ZavЕ™el oДЌi a kdyЕѕ je potom znovu otevЕ™el, zjistil, Еѕe prochГЎzГ­ jakГЅmsi nekoneДЌnД› dlouhГЅm altГЎnem a drЕѕГ­ pЕ™itom za ruku Gwendolyn. UvД›domil si, Еѕe to musГ­ bГЅt den jejich svatby. KrГЎДЌeli vstЕ™Г­c krvavД› rudГ©mu zГЎpadu slunce. ZvlГЎЕЎtnГ­ vЕЎak bylo, Еѕe sedadla pro svatebДЌany byla vЕЎechna prГЎzdnГЎ. PodГ­val se na Gwen, aby se jГ­ zeptal, co to mГЎ znamenat, ale ta otГЎzka nikdy nevyЕЎla z jeho Гєst. Zhrozil se. JejГ­ tvГЎЕ™ byla ГєplnД› vysuЕЎenГЎ a ona teДЏ pЕ™ipomГ­nala vГ­ce kostlivce neЕѕ dГ­vku, kterou znal. Potom se najednou pЕ™Г­mo v jeho rukou rozpadla na jemnГЅ prach a zasypala jeho boty a podlahu vЕЎude kolem.

A potom najednou stГЎl pЕ™ed matДЌinГЅm hradem. NД›jak uЕѕ pЕ™ekroДЌil dlouhГЅ mЕЇstek, vedoucГ­ aЕѕ sem, a teДЏ stГЎl pЕ™ed obrovskou vstupnГ­ branou, kterГЎ na slunci zГЎЕ™ila zlatem. Byla tЕ™ikrГЎt vyЕЎЕЎГ­ neЕѕ on. Nebyla na nГ­ ЕѕГЎdnГЎ klika ani klepadlo. ZaДЌal na ni tedy buЕЎit pД›stmi a pokraДЌoval tak dlouho, aЕѕ mu z nich vytryskla krev. RГЎmus, kterГЅ dД›lal, se rozlГ©hal ЕЎiroko daleko. Ale pЕ™esto mu nikdo neotvГ­ral.

Zaklonil hlavu.

„Matko!“ kЕ™iДЌel na ochozy hradu.

Padl na kolena. Vtom se najednou kamenitГЎ zemД› promД›nila v hustГ© lepkavГ© blГЎto. Thor po nД›m uklouzl a padal. Padal stovky metrЕЇ z vysokГ© skГЎly, na kterГ© stГЎl hrad. Obrovskou rychlostГ­ se Е™Г­til proti rozbouЕ™enГЅm vodГЎm oceГЎnu. ZuЕ™ivД› kolem sebe mГЎchal rukama, jako kdyby jimi snad mohl pГЎd zastavit. MatДЌin hrad mu zmizel z dohledu. KЕ™iДЌel.



*



Thor otevЕ™el oДЌi, lapal po dechu a na zpocenГ© tvГЎЕ™i cГ­til vГ­tr. RozhlГ­Еѕel se kolem sebe a zprvu nechГЎpal, kde to vlastnД› je. PodГ­val se pod sebe a spatЕ™il vody oceГЎnu, kterГ© ubГ­haly zГЎvratnou rychlostГ­ nД›kam dozadu, jako kdyby to byla spГ­ЕЎe horskГЎ Е™eka. Pod rukama nahmatal hrubГЅ povrch a skuДЌenГ­ vД›tru neustГЎle naruЕЎoval dalЕЎГ­ mocnГЅ zvuk, pЕ™ipomГ­najГ­cГ­ napГ­najГ­cГ­ se plachty mohutnГ© vГЎleДЌnГ© lodi. UvД›domil si, Еѕe ty hrubГ© oblГЎzky, kterГЅch se drЕѕГ­, jsou Mycoplesiny ЕЎupiny a ten vГ­tr je zpЕЇsoben rychlostГ­, kterou draДЌice letГ­. UvД›domil si, Еѕe na jejГ­m hЕ™betД› usnul pЕ™Г­mo za letu. UЕѕ takhle letД›li nД›kolikГЎtГЅ den a zrovna teДЏ kolem nich panovala hlubokГЎ noc, ozaЕ™ovanГЎ svitem obou mД›sГ­cЕЇ a milionem narudlГЅch hvД›zd.

Povzdechl si a rukou si otřel zátylek, který byl navzdory chladu celý zpocený. Zapřísahal se, že musí zůstat bdělý, ale už byli na cestě do Země druidů tak dlouho, že to jednoduše nedokázal. Naštěstí Mycoples jako vždy poznala, co se honí v hlavě jejího jezdce a když zjistila, že Thor usnul, letěla opatrně, aby měla jistotu, že jej neshodí. Ti dva už toho spolu prožili tolik, že byli spíše jako jedna duše ve dvou tělech. I když Thorovi už strašně chyběl Prsten a domov v něm, měl na druhou stranu obrovskou radost, že může znovu trávit tolik času se svou starou přítelkyní. Opět to byli jenom oni dva, na cestě kolem světa. Cítil, že i ona z toho má radost. Dračice byla ráda, že má Thora zase jenom pro sebe a chvíli co chvíli mu to dávala spokojeným mručením najevo. Nikdy by nedopustila, aby se mu stalo něco zlého – a on by to samé udělal pro ni.

PodГ­val se znovu pod sebe a prohlГ­Еѕel si zelenД› svД›tГ©lkujГ­cГ­ vody moЕ™e. Bylo zvlГЎЕЎtnГ­. Nikdy pЕ™edtГ­m takovГ© nevidД›l. PЕ™esto vЕЎak bylo jenom jednГ­m z mnoha, kterГ© uЕѕ na jejich cestД› minuli. PokraДЌovali vytrvale dГЎl a dГЎl na sever. Zarputile sledovali smД›r, kterГЅm je vedla stЕ™elka v medailonu, jenЕѕ naЕЎel v troskГЎch svГ©ho domu. CГ­til, Еѕe se ZemД› druidЕЇ jiЕѕ blГ­ЕѕГ­ a jeho matka spolu s nГ­.

Doufal, Еѕe stЕ™elka ukazuje pЕ™esnД›. Snad ano. S kaЕѕdou hodinou strГЎvenou na cestД› mД›l pocit, Еѕe je jejich smД›r sprГЎvnГЅ.

Promnul si oДЌi. OdteДЏ uЕѕ musГ­ zЕЇstat vzhЕЇru. Myslel si, Еѕe by touhle dobou uЕѕ mД›li v Zemi druidЕЇ bГЅt, vЕѕdyЕҐ uЕѕ pЕ™eletД›li urДЌitД› minimГЎlnД› polovinu svД›ta. JenЕѕe pod nimi stГЎle jenom pustГЎ moЕ™skГЎ plГЎЕ€ a plno mrakЕЇ kolem. Nebyl to vЕЎechno jenom vГЅmysl? Co kdyЕѕ jeho matka uЕѕ vЕЇbec neЕѕije? Co kdyЕѕ i ZemД› druidЕЇ existuje jenom v Е™Г­ЕЎi pohГЎdek a legend? Nebo co kdyЕѕ je prokletГЅ a nikdy ji nedokГЎЕѕe najГ­t?

Musel podobnГ© myЕЎlenky dostat z mysli. PobГ­dnul Mycoples ke spД›chu.

Rychleji, pomyslel si.

To staДЌilo, aby porozumД›la. ZamruДЌela a zaДЌala kЕ™Г­dly tlouct vzduch jeЕЎtД› o poznГЎnГ­ mocnД›ji. Znovu se svД›Е™epД› zakousli do mrakЕЇ a pokraДЌovali k cГ­li, leЕѕГ­cГ­mu nД›kde za horizontem. K cГ­li, o kterГ©m si ani jeden z nich nebyl jistГЅ, jestli vЕЇbec existuje.



*



Zrodil se den jakГЅ Thor jeЕЎtД› nikdy v ЕѕivotД› nevidД›l. Na nebi totiЕѕ nevyЕЎly dvД› slunce, ale tЕ™i. VЕЎechny tЕ™i tГ©mД›Е™ zГЎroveЕ€. Jedno rudГ©, druhГ© zelenГ© a poslednГ­ fialovГ©. NГЎdhernД› osvД›covaly mraky, kterГЅmi s Mycoples teДЏ prolГ©tali. ProstГ­raly se pod nimi jako nadГЅchanГЅ hebkГЅ koberec. Byl to nejkrГЎsnД›jЕЎГ­ vГЅchod sluncГ­, jakГЅ Thor kdy spatЕ™il. Slunce vytvГЎЕ™ela na obloze skuteДЌnou hru svД›tel a barev. MД›l pocit, Еѕe se ocitl v nД›jakГ©m ГєplnД› jinГ©m svД›tД›.

Navedl Mycoples ke klesГЎnГ­ a pocГ­til vlhkost, kdyЕѕ si razili cestu skrz nГ­zkou oblaДЌnost. Jakmile se do nГ­ ponoЕ™ili, jejich svД›t se zmД›nil v barevnГ© divadlo. Dole oДЌekГЎval dalЕЎГ­ nekoneДЌnou vodnГ­ plГЎЕ€.

JenЕѕe tentokrГЎt tam spatЕ™il nД›co jinГ©ho.

Jeho srdce se divoce rozbuЕЎilo kdyЕѕ se pЕ™ed nГ­m otevЕ™el pohled, kterГЅ jej uЕѕ dlouho pronГЎsledoval ve snech. SpatЕ™il zemi. Byl to ostrov, topГ­cГ­ se v mlhГЎch uprostЕ™ed obrovskГ© vodnГ­ plГЎnД›. Jeho medailon se celГЅ rozvibroval. StЕ™elka se tЕ™ГЎsla a pЕ™itom ukazovala pЕ™Г­mo k ostrovu. Byla jistД› tam. Matka. KouzelnГЎ ZemД› druidЕЇ existovala a on ji asi prГЎvД› naЕЎel.

DolЕЇ, moje milГЎ, pomyslel si.

Mycoples zamГ­Е™ila k ostrovu, kterГЅ se rychle zvД›tЕЎoval. Thor na nД›m spatЕ™il velkГЎ pole plnГЎ kvД›tin aЕѕ nГЎpadnД› podobnГЅch tД›m, kterГ© bylo moЕѕnГ© sbГ­rat v okolГ­ KrГЎlova Dvora. NerozumД›l tomu. Ostrov pЕЇsobil tak povД›domД›, jako kdyby se opravdu vracel domЕЇ. ДЊekal, Еѕe ta zemД› bude mnohem exotiДЌtД›jЕЎГ­. VЕЎechno tu bylo tak zvlГЎЕЎtnД› povД›domГ©. Jak je to moЕѕnГ©?

Ostrov obklopovaly plГЎЕѕe tЕ™pytivД› rudГ©ho pГ­sku, kterГ© v jednom kuse omГЅvaly vody oceГЎnu. KdyЕѕ se pЕ™iblГ­Еѕili jeЕЎtД› blГ­Еѕe, spatЕ™il Thor nД›co podivnГ©ho. Ostrov obkruЕѕovala dobrГЅch deset metrЕЇ vysokГЎ zeДЏ. Vstoupit se dalo pouze v jedinГ©m mГ­stД›. Tam stГЎly dva obrovskГ© pilГ­Е™e, zvedajГ­cГ­ se z obou koncЕЇ valu. Byly tak vysokГ©, Еѕe se nahoЕ™e ztrГЎcely v mracГ­ch.

Thor ale letД›l na Mycoples a rozhodl se, Еѕe ony pilГ­Е™e pЕ™ece nepotЕ™ebuje. JednoduЕЎe zeДЏ pЕ™eletГ­ a pЕ™istane na ostrovД› kdekoliv se mu zamane. Ten vstup byl pЕ™ece pro pД›ЕЎГ­.

Navedl ji do stЕ™edu ostrova, ale kdyЕѕ se pЕ™iblГ­Еѕili na ГєroveЕ€ zdi, draДЌice jej pЕ™ekvapila. Najednou vykЕ™ikla a mocnД› zabrala kЕ™Г­dly zpД›t, aЕѕ se nakonec zastavili ve vzduchu v tГ©mД›Е™ vertikГЎlnГ­ poloze. JejГ­ kЕ™Г­dla pЕ™itom jakoby dopadala na neviditelnou bariГ©ru, pЕ™ehrazujГ­cГ­ prostor pЕ™ed nimi. Thor mД›l co dД›lat, aby se na nГ­ udrЕѕel. ChtД›l aby letД›la dГЎl, ale ona jej ani za nic nechtД›la poslechnout.

Potom si to koneДЌnД› uvД›domil: Ostrov musГ­ bГЅt obehnГЎn nД›jakГЅm druhem energetickГ©ho pole, dost moЕѕnГЎ podobnГ©ho prstenskГ©mu Е tГ­tu. Bylo jistД› tak silnГ©, Еѕe by jej ani Mycoples nedokГЎzala pЕ™ekonat. ZeДЏ nebylo moЕѕnГ© pЕ™eletД›t. Jedinou cestou dovnitЕ™ byly ony dva vysokГ© pilГ­Е™e.

Navedl Mycoples k rudГ© plГЎЕѕi. PЕ™istГЎli nedaleko pilГ­Е™ЕЇ. Thor se snaЕѕil Mycoples pЕ™imД›t, aby s nГ­m proЕЎla branou dovnitЕ™, ale opД›t se setkal s neГєspД›chem.

JГЎ nemohu vstoupit.

JejГ­ vД›ta mu jednoduЕЎe zaznД›la v hlavД›. PodГ­val se na ni a spatЕ™il jak omluvnД› mhouЕ™Г­ svГ© velikГ© oДЌi.

Do ZemД› druidЕЇ bude muset vstoupit sГЎm.

SeskoДЌil do rudГ©ho pГ­sku plГЎЕѕe a doЕЎel k pilГ­Е™ЕЇm, aby si je prohlГ©dl.

„NemЕЇЕѕu tД› tady jenom tak nechat, mГЎ drahГЎ,“ otoДЌil se znovu k Mycoples. „Je to pЕ™Г­liЕЎ nebezpeДЌnГ©. Pokud tam musГ­m jГ­t sГЎm, tak tedy pЕЇjdu. Ale ty by ses mД›la vrГЎtit domЕЇ. PoДЌkej tam na mД›.“

Mycoples zafrkala a zatЕ™epala hlavou. Potom si lehla do pГ­sku.

Budu tu na tebe ДЌekat tЕ™eba do skonГЎnГ­ svД›ta.

Thor vД›dД›l, Еѕe s nГ­ nic nenadД›lГЎ. DraДЌice mД›la vlastnГ­ hlavu i pГЅchu a obojГ­ bylo obrovskГ©. NedokГЎЕѕe ji pЕ™imД›t, aby udД›lala nД›co, co sama nechce.

DoЕЎel k nГ­ a pohladil ji po ЕЎupinГЎch na nose. Mycoples zamruДЌela a nД›ЕѕnД› do nД›j ЕЎЕҐouchla.

„VrГЎtГ­m se pro tebe, mГЎ milГЎ,“ Е™ekl jГ­ Thor.

Potom se obrГЎtil zpГЎtky k pilГ­Е™ЕЇm. Vypadaly, Еѕe jsou z jedinГ©ho kusu zlata a na slunci zГЎЕ™ily tak jasnД›, Еѕe jej tГ©mД›Е™ oslepovaly. VykroДЌil kupЕ™edu. OkamЕѕitД› jej zalilo mnoЕѕstvГ­ energie. CГ­til se vГ­ce naЕѕivu neЕѕ kdykoliv dЕ™Г­ve. KoneДЌnД› vstupuje do ZemД› druidЕЇ.




KAPITOLA Е ESTГЃ


Gwendolyn sedД›la v koДЌГЎЕ™e, kterГЅ se kodrcal po nezpevnД›nГ© cestД› v ДЌele dlouhГ©ho prЕЇvodu lidГ­, mГ­Е™Г­cГ­ho na zГЎpad od KrГЎlova Dvora. Byla spokojenГЎ s tГ­m, jak rychle a pohotovД› evakuace probД›hla a byla rГЎda, Еѕe aЕѕ do tГ©to chvГ­le putovali bez Гєhony. Ani trochu se jГ­ samozЕ™ejmД› nelГ­bilo, Еѕe musela svoje ГєzkostlivД› vybudovanГ© mД›sto znovu opustit, ale bezpeДЌnost jeho obyvatel byla mnohem dЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­. MД›li pЕ™ed sebou dlouhou cestu vstЕ™Г­c zГЎpadnГ­mu pЕ™echodu pЕ™es KaЕ€on, za nГ­mЕѕ se musejГ­ nalodit na lodД› a potom plavit pЕ™es Tartuvian a nakonec aЕѕ na HoЕ™ejЕЎГ­ ostrovy. Byla si jistГЎ, Еѕe je to jedinГЅ zpЕЇsob, jak jejГ­ nГЎrod mЕЇЕѕe pЕ™etrvat.

PrЕЇvod ДЌГ­tal tisГ­ce lidГ­. MnozГ­ ЕЎli jenom tak pД›ЕЎky, zatГ­mco jinГ­ jeli podobnД› jako ona na vЕЎemoЕѕnГЅch povozech. FrkГЎnГ­ konГ­, drnДЌenГ­ dЕ™evД›nГЅch kol vozЕЇ a vЕЎudypЕ™Г­tomnГЅ hovor tisГ­cЕЇ lidГ­ je prozrazovaly uЕѕ na dlouhou vzdГЎlenost dopЕ™edu. Gwen se bД›hem pomalГ©, monotГіnnГ­ cesty utГЎpД›la ve vlastnГ­ch myЕЎlenkГЎch. Guwayna si pЕ™itom neustГЎle starostlivД› tiskla k tД›lu a houpala jej. Vedle nГ­ sedД›l Steffen a Illepria. Ti dva jГ­ dД›lali spoleДЌnost po celou cestu.

Podívala se do prachu pod koly vozu a snažila se představit si, že je kdekoliv jinde. Pracovala tak tvrdě, aby své království znovu postavila na nohy, a teď byla tady. Znovu na útěku do bezdomoví. Musela uvést do pohybu nouzový plán kvůli McCloudské invazi – ale především kvůli všem těm proroctvím, Argonovým náznakům a vlastním strašlivým snům. Jenže co když se teď mýlí? Co když to byly jenom obyčejné sny? Pouhé noční můry? S McCloudy si přece dokáží poradit. Co když bude Prsten nakonec v pořádku? Celá tato akce je možná naprosto přehnaná a evakuace všeho živého byla úplně zbytečná. Navíc přece mohla své lidi odvést někam jinam. Proč ne do skvěle osvědčené Silésie? Nemusí je přece hned brát až za moře.

JenЕѕe na druhou stranu tohle mЕЇЕѕe bГЅt klidnД› zaДЌГЎtek skuteДЌnГ© a kompletnГ­ destrukce Prstenu. A vЕЎechno co ДЌetla a cГ­tila, naznaДЌovalo tomu, Еѕe je ten okamЕѕik nevyhnutelnГЅ. Sama sebe ujiЕЎЕҐovala, Еѕe evakuace byla jedinou rozumnou reakcГ­.

PodГ­vala se na obzor. HroznД› si pЕ™ГЎla, aby tu s nГ­ byl Thor. ProhlГ­Еѕela si oblaka plynoucГ­ po obloze a pЕ™emГЅЕЎlela, kde jejГ­ milГЅ teДЏ prГЎvД› asi je. UЕѕ dorazil do ZemД› druidЕЇ? Setkal se s matkou? Doufala, Еѕe se k nГ­ zase v poЕ™ГЎdku vrГЎtГ­.

A vezmou se vЕЇbec nД›kdy?

PodГ­vala se na malГ©ho Guwayna a vidД›la v jeho tvГЎЕ™i tu Thorovu. Dokonce jeho ЕЎedГ© oДЌi byly stejnГ©. PЕ™itiskla jej k sobД›. PokouЕЎela se prozatГ­m nemyslet na obД›ЕҐ, kterou bude muset pЕ™inГ©st v ZГЎsvД›tГ­. MЕЇЕѕe k tomu nakonec dojГ­t? Copak by osud mohl bГЅt tak krutГЅ?

„MГЎ panГ­?“

Trhla sebou leknutГ­m, ale ihned se zase uvolnila, protoЕѕe to byl jenom Steffen. OtoДЌil se k nГ­ a ukГЎzal na nebe. Teprve teДЏ si vЕЎimla, Еѕe se prЕЇvod zastavil. VzГЎpД›tГ­ tak s trhnutГ­m uДЌinil i jejГ­ koДЌГЎr. NechГЎpala, co to koДЌГ­ho napadlo, zastavit bez jejГ­ch pokynЕЇ.

Zadívala se stejným směrem jako ostatní a s údivem otevřela ústa. Za obzorem vyletěly vysoko k nebi tři šípy. Letěly jeden vedle druhého a jejich hlavice hořely, takže za sebou zanechávaly kouřovou stopu. Vznesly se vysoko nad zem a potom se v ostré křivce zase otočily zpět k zemi. Tři šípy – tři drápy sokola, to bylo přece znamení MacGilů. To mohlo znamenat jedinou věc: vítězství. Už za jejího děda se tento signál používal. Nemohl znamenat nic jiného, než že MacGilové vyhráli.

Ale bylo to moЕѕnГ©? KdyЕѕ utГ­kali, nezdГЎlo se, Еѕe by byla jakГЎkoliv nadД›je na vГ­tД›zstvГ­. CelГ© mД›sto bylo obleЕѕeno McCloudy a nezbyl nikdo, kdo by se mohl postavit na hradby.

Vtom spatЕ™ila na obzoru vlajku. Byla vytahovГЎna stГЎle vГЅЕЎe a vГЅЕЎe a byla obrovskГЎ. OpД›t se nebylo moЕѕnГ© splГ©st. Byl to MacGilskГЅ sokol. KrГЎlЕЇv DvЕЇr byl opravdu osvobozen.

Na jednu stranu pocГ­tila radost a okamЕѕitД› se chtД›la otoДЌit a vrГЎtit domЕЇ. ZГЎroveЕ€ si vЕЎak znovu pЕ™ipomnД›la vЕЎechny ty Argonovy nГЎznaky a svoje vlastnГ­ pЕ™edtuchy. Hluboko v duЕЎi cГ­tila, Еѕe i pЕ™es toto vГ­tД›zstvГ­ je tЕ™eba evakuaci provГ©st. MacGilovГ© moЕѕnГЎ zГ­skali zpГЎtky hlavnГ­ mД›sto, ale to pЕ™ece neznamenГЎ, Еѕe je Prsten v bezpeДЌГ­. Byla si jistГЎ, Еѕe se blГ­ЕѕГ­ nД›co mnohem, mnohem horЕЎГ­ho a Еѕe pЕ™esto musГ­ svГ© lidi co nejrychleji odvГ©st do bezpeДЌГ­.

„ZdГЎ se, Еѕe jsme vyhrГЎli,“ konstatoval Steffen.

„DЕЇvod k oslavГЎm,“ provolal Aberthol, kterГЅ pЕ™iЕЎel k jejГ­mu koДЌГЎru.

„KrГЎlЕЇv DvЕЇr je zase nГЎЕЎ,“ zaДЌali volat bД›ЕѕnГ­ lidГ©.

OdevЕЎad se najednou ozГЅval jГЎsot.

„MЕЇЕѕeme se vrГЎtit domЕЇ!“

Gwen vЕЎak zarputile kroutila hlavou. Vystoupila z koДЌГЎru a pЕ™ehlГ©dla svГ© lidi. OДЌi vЕЎech se upЕ™ely k nГ­.

„NevrГЎtГ­me se!“ Е™ekla hlasem, kterГЅ nepЕ™ipouЕЎtД›l diskuze. „UЕѕ jsme zaДЌali s evakuacГ­ a budeme se jГ­ drЕѕet i nadГЎle. VГ­m, Еѕe Prstenu hrozГ­ mnohem vД›tЕЎГ­ nebezpeДЌГ­, neЕѕ bylo toto. MusГ­m vГЎs dostat do bezpeДЌГ­ dokud stГЎle mГЎme ДЌas a dokud stГЎle Еѕije nadД›je.“

LidГ© nesouhlasnД› mruДЌeli a hned nД›kolik okolostojГ­cГ­ch vystoupilo z Е™ady a rozДЌГ­lenД› ukazovalo na obzor.

„NevГ­m jak to mГЎte vy ostatnГ­,“ prohlГЎsil jeden, „ale pro mД› je KrГЎlЕЇv DvЕЇr domovem! Je to vЕЎechno co znГЎm a miluji! JГЎ se nehodlГЎm kodrcat pЕ™es moЕ™e na nД›jakГЅ zmrzlГЅ ostrov, kdyЕѕ je naЕЎe mД›sto bezpeДЌnГ© a v rukou MacGilЕЇ! VracГ­m se zpГЎtky!“

LidГ© se souhlasnД› rozkЕ™iДЌeli, zaДЌali otГЎДЌet svГ© povozy a pЕ™idГЎvat se k revoltД›.

„MГЎ panГ­, mГЎm je zastavit?“ zeptal se Steffen se strachem v oДЌГ­ch.

„SlyЕЎГ­ЕЎ hlas svГ©ho lidu, mГЎ panГ­,“ Е™ekl Aberthol a doЕЎel aЕѕ k nГ­. „Bylo by blГЎznovstvГ­ jim vzdorovat. NavГ­c na to ani nemГЎme prГЎvo. Je to jejich domov. Je to vЕЎechno, co znajГ­. Nebojuj s vlastnГ­mi lidmi. NeodvГЎdД›j je pryДЌ bez dobrГ©ho dЕЇvodu.“

„Ale jГЎ mГЎm dobrГЅ dЕЇvod,“ odpovД›dД›la Gwen. „ЕЅene se na nГЎs pohroma.“

Aberthol zakroutil hlavou.

„Oni si to nemyslГ­,“ Е™ekl. „JГЎ sГЎm o tobД› nepochybuji, jenЕѕe pouze krГЎlovГ© majГ­ moЕѕnost ДЌinit plГЎny do budoucna. Masy jednajГ­ impulzivnД›. A ti krГЎlovГ© jsou krГЎli prГЎvД› proto, Еѕe je ony impulzivnГ­ masy podporujГ­.“

Gwen nervГіznД› pЕ™eЕЎlГЎpla. Bylo to poprvГ©, co se lidГ© vzepЕ™eli jejГ­m pЕ™Г­kazЕЇm. MnozГ­ uЕѕ dokonce odjГ­ЕѕdД›li zpГЎtky k mД›stu. Do tГ©to chvГ­le to pro ni byl naprosto nepoznanГЅ pocit. Ani trochu se jГ­ nelГ­bil. Je tohle ukГЎzka poЕ™ГЎdkЕЇ, kterГ© je v budoucnu ДЌekajГ­? Nejsou nГЎhodou jejГ­ dny na krГЎlovskГ©m trЕЇnД› uЕѕ teДЏ seДЌteny?

„MГЎ panГ­, mГЎm vyslat vojГЎky aby je zastavili?“ zeptal se Steffen.

Najednou mД›la pocit, Еѕe hrbatГЅ pЕ™Г­tel je jedinГЅm, kdo jГ­ zЕЇstal vskutku loajГЎlnГ­. MД›la sto chutГ­ na jeho otГЎzku odpovД›dД›t kladnД›. Ale namГ­sto toho se jenom dГ­vala, jak se jejГ­ prЕЇvod rozpadГЎ a z valnГ© ДЌГЎsti obracГ­. VД›dД›la, Еѕe by takovГЎ snaha byla ve vГЅsledku marnГЎ.

„Ne,“ Е™ekla slabГЅm, zlomenГЅm hlasem. Nemohla se pЕ™itom ubrГЎnit pocitu, Еѕe se k nГ­ jejГ­ dД›ti prГЎvД› obrГЎtily vzpurnД› zГЎdy.

NejvГ­ce ji bolelo vД›domГ­, Еѕe vЕЎechny jejich nynД›jЕЎГ­ akce povedou jen a pouze k jejich zГЎhubД› a ona s tГ­m nedokГЎЕѕe nic udД›lat. NedokГЎЕѕe je zachrГЎnit.

„Nemohu vzdorovat osudu, kterГЅ pro nД› byl urДЌen.“



*



Gwendolyn nГЎsledovala svГ© lidi sklГ­ДЌenД› zpД›t do KrГЎlova Dvora. PrГЎvД› teДЏ projela branou v opevnД›nГ­ a uЕѕ odsud slyЕЎela zvuky oslav, odehrГЎvajГ­cГ­ch se na hlavnГ­m nГЎmД›stГ­. LidГ© byli ЕЎЕҐastnГ­, tanДЌili, pili a vyhazovali do vzduchu ДЌepice. MnozГ­ se vraceli do mД›sta s takovou pompou, jako kdyby snad oni sami byli onou vГ­tД›znou armГЎdou, kterГЎ porazila nepЕ™Г­tele a teДЏ slavila zaslouЕѕenГЅ triumf. Milovali to mД›sto, to bylo vГ­ce neЕѕ jasnГ©. KaЕѕdГЅ se mohl pЕ™erazit, aby mohl osobnД› podД›kovat Legii a StЕ™Г­brnГЅm.

JedinГЎ Gwendolyn se vracela domЕЇ plna Гєzkosti. I ona vЕЎak mД›la radost, Еѕe je hrozba zaЕѕehnГЎna a Еѕe vidГ­ Kendricka i ostatnГ­ v poЕ™ГЎdku a McCloudy poraЕѕenГ©. TakГ© si oddechla, kdyЕѕ zjistila, Еѕe se jejГ­mu bratru Godfreymu podaЕ™ilo pЕ™eЕѕГ­t. SedД›l teДЏ nedaleko a nechГЎval si oЕЎetЕ™ovat zbrusu novou rГЎnu na hlavД›. DalЕЎГ­ do sbГ­rky.

To vЕЎak bylo z GweninГЅch kladnГЅch pocitЕЇ tak vЕЎechno. Nemohla se zbavit dojmu, Еѕe se na nД› Еѕene nД›co mnohem horЕЎГ­ho, a Еѕe by stejnД› bylo nejlepЕЎГ­ se okamЕѕitД› zase otoДЌit a odjet odsud co nejdГЎle to jde.

JenЕѕe nikdo nechtД›l takovГЎ slova poslouchat. LidГ© nic nedali na varovГЎnГ­, kterГЎ jim Е™Г­kala a dГЎl se ЕЎЕҐastnД› hrnuli do milovanГ©ho mД›sta. KdyЕѕ vstoupila tГ©Еѕ, mД›la alespoЕ€ radost z toho, Еѕe bylo osvobozeno velmi rychle a McCloudovГ© jej nestaДЌili nijak vГЎЕѕnД› poniДЌit.

„Gwendolyn!“

OtoДЌila se za hlasem a spatЕ™ila Kendricka, kterГЅ prГЎvД› seskakoval z konД› a hnal se k nГ­. Objali se. Jeho zbroj byla chladnГЎ a tvrdГЎ. Illepria se zatГ­m starala kousek od nich o Guwayna.

„BratЕ™e,“ Е™ekla a podГ­vala se do jeho oДЌГ­, kterГ© zГЎЕ™ily radostГ­ z vГ­tД›zstvГ­. „Jsem na tebe hrdГЎ. Nejenom, Еѕe jsi ubrГЎnil mД›sto – ty jsi je na hlavu porazil. Ty a tvoji StЕ™Г­brnГ­. Jsi dokonalou ukГЎzkou rytГ­Е™stvГ­. NГЎЕЎ otec by byl hrdГЅ.“

Kendrick se usmГЎl a sklonil hlavu.

„Jsem za tvГЎ slova vdД›ДЌnГЅ, sestЕ™iДЌko. NechtД›l jsem nechat ty barbary, aby zniДЌili tvoje, naЕЎe a otcovo mД›sto. Nebyl jsem na to ale sГЎm. MД›la bys vД›dД›t, Еѕe Godfrey se postavil do ДЌela prvnГ­ho odporu. Jenom on a hrstka dobrovolnГ­kЕЇ, z nichЕѕ mnozГ­ drЕѕeli meДЌe poprvГ©. A takГ© Legie – vЕЎichni ti ДЌerstvД› odvedenГ­ chlapci je napadli jeЕЎtД› pЕ™edtГ­m, neЕѕ jsme my vЕЇbec dorazili.“

Gwen koutkem oka spatЕ™ila, Еѕe k nim pЕ™ichГЎzГ­ Godfrey. Na tvГЎЕ™i mu sedД›l jeho typickГЅ dobromyslnГЅ ГєsmД›v. Jednou rukou si na hlavД› pЕ™idrЕѕoval zakrvГЎcenГЅ obvaz.

„Dnes ses jiЕѕ nadobro stal vГЎleДЌnГ­kem, bratЕ™e,“ Е™ekla upЕ™Г­mnД› a poloЕѕila mu ruku na rameno. „Otec by byl pyЕЎnГЅ.“

Godfrey se rozpaДЌitД› usmГЎl.

„Jenom jsem tД› chtД›l varovat a potom vypadnout,“ Е™ekl.

UsmГЎla se.

„Nakonec jsi ale udД›lal mnohem vГ­c.“

V davu se objevili Elden, O’Connor a Conven, jimž v patách pochodovali čerství legionáři.

„MГЎ panГ­,“ oslovil Elden krГЎlovnu. „Legie dnes bojovala udatnД›. BolГ­ mД› vЕЎak, Еѕe musГ­m hlГЎsit, Еѕe pЕ™i tom mnozГ­ padli.“

PohlГ©dla zpГЎtky branou pЕ™ed mД›sto a spatЕ™ila, Еѕe mezi tД›ly pobitГЅch McCloudЕЇ leЕѕГ­ i spousta legionГЎЕ™ЕЇ. Dokonce zahlГ©dla i nД›kolik StЕ™Г­brnГЅch. OkamЕѕitД› se jГ­ vrГЎtily vzpomГ­nky na bitvu v SilГ©sii. Musela sebrat vЕЎechnu kurГЎЕѕ, aby zbabД›le neodvrГЎtila zrak.

Nedaleko takГ© spatЕ™ila zhruba deset McCloudskГЅch zajatcЕЇ. StГЎli tam s rukama svГЎzanГЅma za zГЎdy.

„A co jsou tihle zaДЌ?“ zeptala se.

„McCloudЕЎtГ­ generГЎlovГ©,“ odpovД›dД›l Kendrick. „Nechali jsme je naЕѕivu. Jsou jedinГ­ pЕ™eЕѕivЕЎГ­ z celГ© armГЎdy. Co si pЕ™ejeЕЎ, abychom s nimi udД›lali?“

Gwendolyn si je dlouze a pozornД› prohlГ©dla. DГ­vala se jim pЕ™itom do oДЌГ­ a ani v jednom z jejich pohledЕЇ se nesetkala s niДЌГ­m, co by hovoЕ™ilo o pokoЕ™e. VzpurnД› na ni patЕ™ili zpД›t. VД›rni McCloudskГЅm zpЕЇsobЕЇm nijak nedГЎvali najevo lГ­tost.

Povzdechla si. Byly ДЌasy, kdy byla pЕ™esvД›dДЌenГЎ, Еѕe mГ­r je odpovД›dГ­ na vЕЎechny problГ©my Prstenu a Еѕe pouze laskavost k vlastnГ­m sousedЕЇm muЕѕe bГЅt tou koneДЌnou silou, kterГЎ je jednou provЕѕdy sjednotГ­. Myslela si, Еѕe kdyЕѕ k nim bude dobrГЎ, budou se oni k nГ­ na oplГЎtku chovat stejnД›.

ДЊГ­m dГ©le vЕЎak vlГЎdla, tГ­m vГ­ce vidД›la, Еѕe laskavost a ЕЎtД›drost mЕЇЕѕe bГЅt mnohdy takГ© vyklГЎdГЎna jako slabost a ЕЎance zГ­skat pro sebe vГ­c. VЕЎechny jejГ­ snahy o ЕЎtД›drГЅ mГ­r vyГєstily v pЕ™ekvapivГЅ Гєtok. A navГ­c v nejsvД›tД›jЕЎГ­ den roku.

OdteДЏ musela bГЅt tvrdЕЎГ­. UЕѕ si nemohla dovolit onu dobromyslnou naivitu a vГ­ru v lidskГ© dobro, kterГ© pЕ™edtГ­m bylo jejГ­ vladaЕ™skou filozofiГ­. Naopak mД›la stГЎle vД›tЕЎГ­ dojem, Еѕe jedinГЎ skuteДЌnГЎ vlГЎda mЕЇЕѕe bГЅt dosaЕѕena za pomoci oceli.

Kendrick a ostatnГ­ ДЌekali na odpovД›ДЏ. Gwendolyn se nadechla.

„VЕЎechny je zabijte,“ Е™ekla.

VЕЎichni vykulili oДЌi v ГєЕѕasu. OДЌividnД› takovГ© rozhodnutГ­ neoДЌekГЎvali. Ne od krГЎlovny, kterГЎ vЕѕdy zarputile trvala na milosrdenstvГ­.

„SlyЕЎel jsem sprГЎvnД›, mГЎ panГ­?“ zeptal se Kendrick pЕ™ekvapenД›.

Gwendolyn pЕ™ikГЅvla.

„SlyЕЎel,“ odpovД›dД›la. „AЕѕ budete hotovi, posbГ­rejte jejich tД›la a shoДЏte je z hradeb.“

OtoДЌila se a odchГЎzela pryДЌ, povaЕѕujГ­c zГЎleЕѕitost za vyЕ™Г­zenou. NeuЕЎla ani deset krokЕЇ, kdyЕѕ se za nГ­ ozvaly vГЅkЕ™iky McCloudЕЇ. OtЕ™ГЎsla se.

ProchГЎzela mД›stem plnГЅm padlГЅch, ale zГЎroveЕ€ takГ© plnГЅm hudby a slavГ­cГ­ch lidГ­. MД›ЕЎЕҐanГ© se vraceli do svГЅch domovЕЇ a brzy se zdГЎlo, Еѕe se ani nic zlГ©ho neudГЎlo. Gwen se na to ale nedokГЎzala dГ­vat s radostГ­. Naopak byla zdД›ЕЎenГЎ.

„MД›sto je opД›t naЕЎe,“ ozval se Kendrick, kdyЕѕ ji dohnal.

Gwen ale zakroutila hlavou.

„Jenom na krГЎtkou chvГ­li.“

PЕ™ekvapenД› se na ni podГ­val.

„Co tГ­m myslГ­ЕЎ?“

Zastavila se a zadГ­vala se mu do oДЌГ­.

„VidД›la jsem proroctvГ­,“ Е™ekla. „PrastarГ© knihy. Mluvila jsem s Argonem. MД›la jsem spousty snЕЇ. Е?Г­tГ­ se na nГЎs dalЕЎГ­ Гєtok. Je obrovskГЎ chyba se sem vracet. MД›li bychom se okamЕѕitД› zase vydat na cestu.“

Kendrickova tvГЎЕ™ zpopД›lavД›la, zatГ­mco Gwen si prohlГ­Еѕela slavГ­cГ­ dav lidГ­. Povzdechla si.

„JenЕѕe lidГ© to nechtД›jГ­ slyЕЎet.“

Kendrick zakroutil hlavou.

„A co kdyЕѕ se jednoduЕЎe mГЅlГ­ЕЎ?“ zeptal se. „Co kdyЕѕ tД›m proroctvГ­m dЕЇvД›Е™ujeЕЎ aЕѕ pЕ™Г­liЕЎ? MГЎme nejlepЕЎГ­ armГЎdu na svД›tД›. Nic se nemЕЇЕѕe dostat pЕ™es naЕЎe brГЎny. McCloudovГ© jsou poraЕѕeni a ЕѕГЎdnГЅ jinГЅ nepЕ™Г­tel v Prstenu uЕѕ nenГ­. Е tГ­t je silnГЅ a chrГЎnГ­ nГЎs. TakГ© mГЎme Ralibara, aЕҐ uЕѕ je, kde je. NemГЎЕЎ se ДЌeho bГЎt. My se nemГЎme ДЌeho bГЎt.“

Gwendolyn ale dГЎl nesouhlasnД› kroutila hlavou.

„To je pЕ™esnД› chvГ­le, kdy se musГ­me bГЎt ze vЕЎeho nejvГ­c,“ odvД›tila.

Kendrick si povzdechl.

„MГЎ panГ­, tohle byl jenom hloupГЅ nГЎjezd,“ Е™ekl. „PЕ™ekvapili nГЎs protoЕѕe byl Den poutГ­. UЕѕ nikdy nenechГЎm KrГЎlЕЇv DvЕЇr podobnД› nechrГЎnД›nГЅ. Tohle mД›sto je pevnost. Nebylo dobyto po tisГ­c let. A uЕѕ tu nenГ­ nikdo, kdo by mД›l sГ­lu na nГЎs ГєtoДЌit.“

„PleteЕЎ se,“ Е™ekla zatvrzele.

„I kdyby, sama vidГ­ЕЎ, Еѕe lidГ© nechtД›jГ­ jГ­t, sestЕ™iДЌko,“ zjemnД›l KendrickЕЇv hlas. „MГЎm tД› moc rГЎd, ale teДЏ mluvГ­m jako velitel tvГ© armГЎdy a Е™ГЎdu StЕ™Г­brnГЅch. Pokud se pokusГ­ЕЎ lidi k evakuaci pЕ™inutit a dД›lat nД›co, s ДЌГ­m nesouhlasГ­, bude jenom otГЎzkou ДЌasu, kdy budeЕЎ mГ­t na krku vzpouru. Oni ЕѕГЎdnГ© nebezpeДЌГ­ nevidГ­ a, abych byl upЕ™Г­mnГЅ, ani jГЎ tvЕЇj nГЎzor nesdГ­lГ­m.“

Gwendolyn se znovu podГ­vala na lidi v ulicГ­ch. VД›dД›la, Еѕe Kendrick mГЎ pravdu. Nebudou ji poslouchat. VЕѕdyЕҐ jГ­ nevД›Е™il ani jejГ­ vlastnГ­ bratr.

To vЕЎechno jГ­ lГЎmalo srdce.



*



Gwendolyn stГЎla osamocena na nejvyЕЎЕЎГ­ch ochozech svГ©ho hradu, v nГЎruДЌГ­ drЕѕela Guwayna a spolu s nГ­m se dГ­vala na dvojitГЅ zГЎpad sluncГ­. V ulicГ­ch pod hradem se ozГЅvaly tlumenГ© zvuky oslav. Byl to pouhГЅ zaДЌГЎtek velkГ© slavnosti, kterГЎ se mД›la naplno rozproudit aЕѕ po soumraku. Za mД›stskГЅmi hradbami vidД›la magicky osvД›tlenou krajinu a jejГ­ oblГ© kopce. KrГЎlovstvГ­ budilo dojem vrcholnГ©ho rozkvД›tu. VЕЎude kolem byla spousta letnГ­ho bohatstvГ­, nekoneДЌnГ© louky ЕЎЕҐavnatГ© trГЎvy, kvД›tin, ovocnГЅch sadЕЇ a tomu vЕЎemu panoval hlubokГЅ mГ­r.

ZamraДЌila se a pЕ™emГЅЕЎlela, jakГЎ dalЕЎГ­ temnota by sem mohla pЕ™ijГ­t. Je moЕѕnГ©, Еѕe se proroctvГ­ McCloudskГЅm pЕ™Г­chodem uЕѕ skuteДЌnД› naplnilo? A dГ­ky Kendrickovi a ostatnГ­m uЕѕ bylo zaЕѕehnГЎno? MoЕѕnГЎ, Еѕe mГЎ Kendrick nakonec pravdu. TЕ™eba si to vЕЎechno opravdu bere aЕѕ pЕ™Г­liЕЎ, protoЕѕe od samГ©ho poДЌГЎtku jejГ­ vlГЎdy ДЌelila jenom samГЅm pohromГЎm. MoЕѕnГЎ to skuteДЌnД›, jak Е™Г­kal Kendrick, s opatrnostГ­ uЕѕ trochu pЕ™ehГЎnГ­.

KoneckoncЕЇ, evakuovat vЕЎechny lidi z jejich domovЕЇ a vГ©st je pЕ™es KaЕ€on, na lodД› a potom na neklidnГ© HoЕ™ejЕЎГ­ ostrovy byl drastickГЅ tah, poslednГ­ zГЎloЕѕnГ­ plГЎn, kterГЅ mД›l pЕ™ijГ­t teprve v okamЕѕiku nevyhnutelnГ© zkГЎzy. Co kdyЕѕ zazmatkovala a zaДЌala plГЎn uskuteДЌЕ€ovat v dobД›, kdy Prstenu ve skuteДЌnosti ЕѕГЎdnГ© nebezpeДЌГ­ nehrozilo? MoЕѕnГЎ, Еѕe jednou bude znГЎma jako krГЎlovna, kterГЎ zpanikaЕ™ila.

Povzdechla si a pЕ™itiskla k sobД› Guwayna. Znovu se sama sebe ptala, jestli se opravdu nechovГЎ aЕѕ pЕ™Г­liЕЎ paranoidnД›. ZadГ­vala se na veДЌernГ­ nebe a hledala jakГЅkoliv nГЎznak, kterГЅ by ohlaЕЎoval pЕ™Г­chod Thorgrina. Zoufale se modlila, aby se to stalo brzy. Hledala takГ© Ralibara, ale nespatЕ™ila ani jednoho, ani druhГ©ho.

PЕ™ed nГ­ se rozprostГ­ralo nekoneДЌnД› nГЎdhernГ©, avЕЎak takГ© nekoneДЌnД› prГЎzdnГ© nebe. Byla zklamanГЎ. OpД›t se bude muset spolГ©hat jenom sama na sebe. TeДЏ, kdyЕѕ se od nГ­ dokonce i jejГ­ poddanГ­, kteЕ™Г­ ji od zaДЌГЎtku vlГЎdy vЕѕdy jen a pouze podporovali a brali ji skoro jako polobohyni, odvraceli. Na tohle ji otec nikdy nepЕ™ipravoval. Jakou krГЎlovnou mЕЇЕѕe bГЅt, pokud ji v zГЎdech nebude stГЎt celГЅ nГЎrod? Bezmocnou.

Zoufale si pЕ™ГЎla, aby se objevil nД›kdo, kdo ji povzbudГ­ a odpovГ­ na jejГ­ otГЎzky. JenЕѕe Thorgrin byl pryДЌ a matka takГ©. Jako kdyby ji vЕЎichni, kterГ© mД›la rГЎda, nГЎhle opustili. StГЎla na rozcestГ­ a nemД›la potuchy, kterГЎ cesta je ta sprГЎvnГЎ a na kterГ© naopak ДЌГ­hajГ­ hladovГ­ vlci.

ZavЕ™ela oДЌi a modlila se k Bohu. VЕЎemi silami se snaЕѕila se k nД›mu dostat a skuteДЌnД› s nГ­m promluvit. Nikdy sice nebyla v modlitbГЎch pЕ™Г­liЕЎ horlivГЎ, ale jejГ­ vГ­ra nebyla slabГЎ. Byla si jistГЎ, Еѕe BЕЇh existuje.

ProsГ­m, BoЕѕe. Jsem tak zmatenГЎ. UkaЕѕ mi cestu, jak mohu ochrГЎnit svГ© lidi. UkaЕѕ mi, jak nejlГ©pe mohu chrГЎnit Guwayna. UkaЕѕ mi, jak se stГЎt skvД›lou vlГЎdkynГ­.

„Modlitby jsou mocnou zbranГ­,“ ozval se vedle nГ­ hlas.

NadskoДЌila leknutГ­m, ale zГЎroveЕ€ mД›la obrovskou radost, Еѕe ten hlas slyЕЎГ­. Jenom kousГ­ДЌek vedle nГ­ stГЎl Argon. Byl obleДЌenГЅ v bГ­lГ©m plГЎЕЎti s kapucГ­ a v ruce tЕ™Г­mal svou druidskou hЕЇl. NamГ­sto na ni se dГ­val pЕ™Г­mo do zapajГ­cГ­ho druhГ©ho slunce.

„Argone, potЕ™ebuji poradit. ProsГ­m. PomoЕѕ mi.“

„NeustГЎle potЕ™ebujeme odpovД›di na otГЎzky, kterГ© nГЎs trГЎpГ­,“ odpovД›dД›l. „A pЕ™esto je dostГЎvГЎme jenom mГЎlokdy. NaЕЎe Еѕivoty musГ­ bГЅt proЕѕity a zkuЕЎenost nasbГ­rГЎna dГ­ky chybГЎm. Nelze vЕѕdy odhalovat vlГЎkna budoucnosti.“

„Ale lze alespoЕ€ naznaДЌit,“ oponovala Gwen. „VЕЎechna ta proroctvГ­, kterГЎ jsem ДЌetla, vЕЎechny ty knihy, historie Prstenu – vЕЎechno to odkazuje na nД›jakou velkou pohromu, kterГЎ se blГ­ЕѕГ­. MusГ­ЕЎ mi to povД›dД›t. Stane se to?“

Argon se na ni zadГ­val a v jeho pohledu se zraДЌila vЕЎechna sГ­la prГЎvД› zapadajГ­cГ­ho slunce. Jeho tvГЎЕ™ vЕЎak mД›la temnД›jЕЎГ­ vГЅraz, neЕѕ jakГЅ u nД›j kdy spatЕ™ila.

„Ano,“ odpovД›dД›l.

Jednoduchost a jasnost tГ© odpovД›di ji zasГЎhla. ObzvlГЎЕЎtД› od Argona, kterГЅ obyДЌejnД› mluvil v hГЎdankГЎch.

Gwen se otЕ™ГЎsla.

„PЕ™ijde to sem? Do KrГЎlova Dvora?

„Ano.“

MД›la pocit, Еѕe se vЕЎechen jejГ­ strach prГЎvД› zhmotЕ€uje. Celou dobu tedy mД›la pravdu.

„Bude Prsten zniДЌen?“

Argon neodpovГ­dal, ale potom pomalouДЌku pokГЅval hlavou.

„Je tu nД›kolik vД›cГ­, kterГ© ti snad mohu prozradit,“ Е™ekl. „Pokud si tak zvolГ­ЕЎ, tohle mЕЇЕѕe bГЅt jedna z nich.“

Gwen dlouze a usilovnД› pЕ™emГЅЕЎlela. VД›dД›la, Еѕe Argonova moudrost je nenahraditelnГЎ, vЕѕdy mГЎ svou cenu a takГ© ho mЕЇЕѕe pЕ™Г­liЕЎnГЅm vyptГЎvГЎnГ­m znovu dostat do problГ©mЕЇ, jenЕѕe ona tohle potЕ™ebovala vД›dД›t.

„PovД›z mi to, prosГ­m.“

Argon se zhluboka nadechl a znovu se zadГ­val na obzor. NГЎsledovala dlouhГЎ pomlka.

„Prsten bude zniДЌen. VЕЎechno co znГЎЕЎ a mГЎЕЎ rГЎda jednoduЕЎe zmizГ­. MГ­sto, kde teДЏ stojГ­ЕЎ nebude niДЌГ­m vГ­c neЕѕ jenom hromadou doutnajГ­cГ­ho popela. CelГЅ Prsten bude takovГЅ. TvЕЇj nГЎrod zmizГ­ rovnД›Еѕ. BlГ­ЕѕГ­ se velkГЎ temnota. VД›tЕЎГ­ neЕѕ kterГЎkoliv, kterГЎ nГЎs v historii kdy potkala.“

Gwendolyn se pЕ™i tД›ch slovech roztЕ™ГЎsla. Jeho zemitГЅ, prastarГЅ hlas pronikal aЕѕ do hloubi jejГ­ mysli. OkamЕѕitД› vД›dД›la, Еѕe kaЕѕdГ© slovГ­ДЌko z toho, co Е™ekl, je pravda.

„Moji lidГ© tohle nechГЎpou,“ povzdechla si.

Argon pokrДЌil rameny.

„Ty jsi krГЎlovna. ObДЌas je nutnГ© pouЕѕГ­t sГ­lu. Ne pouze proti nepЕ™ГЎtelЕЇm. ObДЌas je bohuЕѕel tЕ™eba to udД›lat i proti vlastnГ­m lidem. DД›lej to, co umГ­ЕЎ. NeДЌekej, Еѕe s tГ­m pokaЕѕdГ© budou vЕЎichni souhlasit. DokonalГЎ shoda vЕЎech nenГ­ ani moЕѕnГЎ. ObДЌas se stГЎvГЎ, Еѕe musГ­ЕЎ udД›lat i nД›co, za co tД› ostatnГ­ nenГЎvidГ­, protoЕѕe v tom okamЕѕiku nevidГ­, Еѕe to dД›lГЎЕЎ jen a pouze pro jejich dobro. TvЕЇj otec mД›l obrovskГ© ЕЎtД›stГ­, Еѕe vlГЎdl v dobГЎch mГ­ru. Ale ty, Gwendolyn, budeЕЎ muset podstoupit mnohem nГЎroДЌnД›jЕЎГ­ Гєkoly: budeЕЎ muset vlГЎdnout v dobГЎch krize a to nepЕЇjde bez ЕѕeleznГ© pД›sti.“

Argon se otoДЌil a odchГЎzel pryДЌ, ale ona jej jeЕЎtД› nechtД›la propustit.

„Argone,“ zavolala na nД›j.

Zastavil se, ale neotoДЌil.

„PovД›z mi prosГ­m jeЕЎtД› jednu poslednГ­ vД›c. Zoufale tД› prosГ­m. UvidГ­m jeЕЎtД› nД›kdy mГ©ho Thorgrina?“

Druid se dlouhou chvГ­li ani nepohnul. S kaЕѕdou vteЕ™inou, kdy se to mlДЌenГ­ prodluЕѕovalo, se jejГ­ srdce tЕ™Г­ЕЎtilo na menЕЎГ­ a menЕЎГ­ kousГ­ДЌky. PЕ™esto vЕЎak neustГЎle doufala v pozitivnГ­ odpovД›ДЏ.

„Ano,“ ozvalo se.

OkamЕѕitД› chtД›la vД›dД›t vГ­ce.

„NemЕЇЕѕeЕЎ mi povД›dД›t nic dalЕЎГ­ho?“

OtoДЌil se a smutnД› se na nГ­ podГ­val.

„Zapamatuj si, Еѕe jsi uДЌinila volbu. Ne kaЕѕdГЎ lГЎska je urДЌena k tomu, aby vydrЕѕela navЕѕdy.“

NД›kde vysoko nad nimi se ozval tГЎhlГЅ sokolГ­ kЕ™ik. PodГ­vala se na nebe.

Potom se hned obrГЎtila zpГЎtky k Argonovi, ale ten uЕѕ byl pryДЌ.

PЕ™itiskla k sobД› Guwayna a zadГ­vala se do ulic mД›sta. Dlouze a naposledy. ChtД›la si vrГЅt do pamД›ti ten obraz nГЎdhery, blahobytu a mГ­ru. Musela se ho dostateДЌnД› nadГЅchat, dokud tu jeЕЎtД› byl a trval. NeЕѕ se vЕЎechno obrГЎtГ­ v popel. PЕ™emГЅЕЎlela jakГ© straЕЎlivГ© nebezpeДЌГ­ mЕЇЕѕe pod vЕЎГ­ tou nГЎdherou tЕ™Г­mat a ДЌekat na svou ЕЎanci. Potom si ale Е™ekla, Еѕe podobnГ© Гєvahy nemajГ­ valnГЅ smysl. UЕѕ brzy to ostatnД› vЕЎichni uvidГ­ na vlastnГ­ oДЌi.




KAPITOLA SEDMГЃ


Stara kЕ™iДЌela a Е™Г­tila se k zemi. Reecovi, Matusovi a Srogovi vedle nГ­ se vedlo ГєplnД› stejnД›. VЕЎichni ДЌtyЕ™i prГЎvД› skoДЌili z vГЅklenku ve zdi hradu a rozmoДЌenГЎ zemД› se rychle blГ­Еѕila. A jeЕЎtД› blГ­Еѕe byly vД›tve borovice. UvД›domila si, Еѕe jedinГЎ ЕЎance, jak by mohli tento pГЎd pЕ™eЕѕГ­t, je prГЎvД› ten strom.

O vteЕ™inu pozdД›ji narazila do vД›tvГ­ stromu, kterГ© jejГ­ pГЎd tГ©mД›Е™ nezbrzdily a potom najednou pЕ™iЕЎla zemД›. PЕ™i dopadu se jГ­ zatmД›lo pЕ™ed oДЌima a teprve o okamЕѕik pozdД›ji ji rozbolelo celГ© tД›lo. Byla si zcela jistГЎ, Еѕe si musela nД›co zlomit. Potom si uvД›domila, Еѕe je na vГ­ce neЕѕ dvacet centimetrЕЇ zaboЕ™enГЎ do bahna. Bez nД›j by ten pГЎd jistД› skonДЌil mnohem hЕЇЕ™e.

OstatnГ­ se s hekГЎnГ­m rovnД›Еѕ pokouЕЎeli dostat z bahna ven. JenЕѕe ono to nebylo tak jednoduchГ©. ZemД›, kterГЎ se zdГЎla bГЅt z vГЅЕЎky plochГЎ, byla ve skuteДЌnosti docela strmГЅm svahem a oni teДЏ zaДЌali sklouzГЎvat. ZГЎhy uЕѕ vЕЎichni s Е™evem sviЕЎtД›li dolЕЇ.

Dostali se pЕ™Г­mo do koryta, kterГ© tu vymlela neustГЎle odtГ©kajГ­cГ­ deЕЎЕҐovГЎ voda. Teprve tady nabrali plnou rychlost, kterou se potom Е™Г­tili z hory, na kterГ© hrad stГЎl. StaЕ™e se v jednu chvГ­li podaЕ™ilo ohlГ©dnout a zachytit tak poslednГ­ pohled na domovskГЅ hrad, jenЕѕ vzГЎpД›tГ­ zmizel v zГЎkrutu tГ© velkГ© bahnitГ© klouzaДЌky. UvД›domila si, Еѕe se tГ­m dostanou do bezpeДЌnГ© vzdГЎlenosti od nepЕ™ГЎtel.

PodГ­vala se zpГЎtky pЕ™ed sebe, aby se jenom o vlГЎsek vyhnula kamenЕЇm, kterГ© se jГ­ pЕ™ipletly do cesty. UjГ­ЕѕdД›la tak rychle, Еѕe bylo tД›ЕѕkГ© se vЕЇbec nadechnout. Bahno bylo nikdy nepЕ™estГЎvajГ­cГ­mi deЕЎti neuvД›Е™itelnД› kluzkГ© a neustГЎlГ© zГЎkruty zpЕЇsobily, Еѕe se jГ­ brzy roztoДЌila hlava. SnaЕѕila zpomalit, nД›ДЌeho se chytit, zapЕ™Г­t se nohama, ale bylo to vЕЎechno ГєplnД› k niДЌemu.

Napadlo ji kde tahle ЕЎГ­lenГЎ jГ­zda asi tak skonДЌГ­, kdyЕѕ tu si uvД›domila, Еѕe to vlastnД› vГ­. ZachvГЎtila ji panika. UvД›domila si totiЕѕ, Еѕe ten seЕЎup konДЌГ­ pЕ™Г­mo na konci Гєtesu, pod kterГЅm na nД› ДЌekГЎ dalЕЎГ­ pГЎd, kterГЅ uЕѕ v ЕѕГЎdnГ©m pЕ™Г­padД› nemohou pЕ™eЕѕГ­t. Pokud rychle nenajdou zpЕЇsob, jak se zastavit, budou vЕЎichni mrtvГ­.

Nikomu z ostatnГ­ch se to ale takГ© nedaЕ™ilo, i kdyЕѕ o to nepЕ™estГЎvali usilovat. PodГ­vala se kupЕ™edu a zjistila, Еѕe se konec klouzaДЌky uЕѕ blГ­ЕѕГ­. VletГ­ pЕ™Г­mo pЕ™es okraj Гєtesu.

Najednou spatЕ™ila, jak se Srog a Matus natoДЌili doleva k malГ© jeskyЕ€ce tД›snД› pЕ™ed koncem srГЎzu. NД›jak se jim podaЕ™ilo trefit se nohama na okolnГ­ kameny a zastavit se jenom kousek pЕ™edtГ­m, neЕѕ by se zЕ™Г­tili z Гєtesu.

Znovu se pokusila zarГЅt patami do bahna, ale nemД›lo to ЕѕГЎdnГЅ efekt. Jenom se maliДЌko otoДЌila a pokraДЌovala v seЕЎupu. RozkЕ™iДЌela se, protoЕѕe v ten okamЕѕik uЕѕ vД›Е™ila, Еѕe se nedokГЎЕѕe zachrГЎnit.

Vtom ji najednou nД›kdo popadnul zezadu za obleДЌenГ­, zpomalil ji a potom ГєplnД› zastavil. Zaklonila hlavu, aby spatЕ™ila Reece. Jednou rukou se drЕѕel jakГ©hosi stromku, jenЕѕ mД›l sГЎm co dД›lat, aby na tom skalnatГ©m svahu nД›jak pЕ™eЕѕГ­val. KlouzaДЌkou se nepЕ™estГЎvala valit deЕЎЕҐovГЎ voda. Stara pod jejГ­m tlakem ztrГЎcela onu chabou oporu nohou, kterou na chvГ­li naЕЎla, a sklouzГЎvala nГ­Еѕe. TeДЏ uЕѕ nohama tГ©mД›Е™ pЕ™esahovala pЕ™es okraj.

Stromek se s Reecem zaДЌal ohГЅbat a ona si uvД›domila, Еѕe pokud ji nepustГ­, spadnou tam dolЕЇ oba. A takГ© oba zemЕ™ou.

„Nech mД›!“ zaЕ™vala na nД›j.

On ale zarputile kroutil hlavou a cenil pЕ™itom zuby nГЎmahou.

„Ani nГЎhodou!“ kЕ™iДЌel zpГЎtky.

Potom se najednou pustil stromku, aby ji mohl chytit obД›ma rukama a zГЎroveЕ€ ЕЎvihl tД›lem zpД›t tak, Еѕe ovinul nohy kolem rostliny. RiskantnГ­ manГ©vr se podaЕ™il. Jeho nohy teДЏ pЕ™evzaly plnou odpovД›dnost nad jejich Еѕivoty.

|Reece se zapЕ™el a s vГЅkЕ™ikem ji pЕ™itГЎhl k sobД›, ДЌГ­mЕѕ ji definitivnД› vyprostil z moci vodnГ­ho proudu a pomohl jГ­ pЕ™eskoДЌit k jeskyЕ€ce k ostatnГ­m. Pak se do bezpeДЌГ­ z poslednГ­ch sil vyЕЎkrГЎbal i on sГЎm.

Jakmile byli vЕЎichni v zГЎkrytu jeskynД›, Stara se zhroutila tvГЎЕ™Г­ k zemi a byla neskuteДЌnД› ЕЎЕҐastnГЎ, Еѕe to pЕ™eЕѕili.

Zhluboka oddychovala, kapala z nГ­ voda a pЕ™emГЅЕЎlela, jak blГ­zko prГЎvД› byla smrti. Napadlo ji ale i nД›co jinГ©ho: mГЎ ji Reece poЕ™ГЎd jeЕЎtД› rГЎd? Ta druhГЎ otГЎzka okamЕѕitД› zГ­skala nad tou prvnГ­ pЕ™evahu a ГєplnД› ji vytlaДЌila z jejГ­ mysli. Bylo to dЕЇleЕѕitД›jЕЎГ­, neЕѕ to jestli budou ЕѕГ­t anebo zemЕ™ou.



*



Stara sedД›la vedle ostatnГ­ch schoulenГЎ u maliДЌkГ©ho ohnД› uvnitЕ™ jejich nevelkГ© jeskynД› a koneДЌnД› si zaДЌГ­nala pЕ™ipadat troЕЎiДЌku suЕЎЕЎГ­. ProhlГ©dla si ostatnГ­ a uvД›domila si, Еѕe teДЏ vypadajГ­ jako uteДЌenci z nД›jakГ© straЕЎlivГ© vГЎlky. ProtГЎhlГ© tvГЎЕ™e, skelnГ© pohledy do ohnД›, ruce obepjatГ© kolem vlastnГ­ch kolen a jejich neustГЎlГ© tЕ™enГ­ v marnГ©m boji s vlhkostГ­ a chladem. Zvenku k nim dolГ©haly zvuky vД›tru a deЕЎtД›, vЕЎudypЕ™Г­tomnГЅch elementЕЇ na HoЕ™ejЕЎГ­ch ostrovech. ZdГЎlo se, Еѕe ta ДЌina nikdy neskonДЌГ­ a vlastnД› to byla i svГЅm zpЕЇsobem pravda.

Venku uЕѕ byla noc. UЕѕ skoro celГЅ den tu mrzli a zdrГЎhali se zapГЎlit oheЕ€, aby je kouЕ™ vychГЎzejГ­cГ­ z jeskynД› neprozradil. KdyЕѕ vЕЎak zapadlo slunce, byly chlad a vlhkost uЕѕ tak nesnesitelnГ©, Еѕe se rozhodli to risknout. Noc kouЕ™ pЕ™ece skryje. TakГ© jiЕѕ od jejich ГєtД›ku ubД›hlo pomД›rnД› hodnД› ДЌasu a navГ­c Stara silnД› pochybovala, Еѕe by se kdokoliv odvГЎЕѕil je hledat prГЎvД› na tak straЕЎlivД› nedostupnГ©m mГ­stД›. Svah byl tak strmГЅ a zmГЎДЌenГЅ, Еѕe by pЕ™i podobnГ©m pГЎtrГЎnГ­ mohli hledaДЌi docela pravdД›podobnД› i zemЕ™Г­t.

JenЕѕe to takГ© znamenalo, Еѕe se nedГЎ dostat pryДЌ, a Еѕe tu i oni ДЌtyЕ™i uvГ­zli jako vД›zni. Pokud by se odsud nД›jak dostali, dЕ™Г­ve nebo pozdД›ji by je ostrovnГ­ jednotky naЕЎly a zabily. JejГ­ bratr by s nimi nemД›l sebemenЕЎГ­ slitovГЎnГ­, tГ­m si byla jistГЎ. Situace se zdГЎla beznadД›jnГЎ.

SklГ­ДЌenД› sedД›la vedle Reece a znovu si v hlavД› pЕ™ehrГЎvala vЕЎechny poslednГ­ udГЎlosti. Tam nahoЕ™e na hradД› mu zachrГЎnila Еѕivot a on potom zachrГЎnil ten jejГ­ tady na skГЎle. ZajГ­malo ji, jestli se o ni stГЎle jeЕЎtД› zajГ­mГЎ zpЕЇsobem, jakГЅm to dД›lal pЕ™edtГ­m. Tak jako se ona zajГ­mГЎ stГЎle o nД›j? Anebo byl pЕ™Г­liЕЎ smutnГЅ z toho, co se stalo Selese? NeobviЕ€uje z toho Staru? A jestli ano, odpustГ­ jГ­ nД›kdy?

NedokГЎzala si pЕ™edstavit, jakou bolestГ­ si teДЏ Reece asi musГ­ prochГЎzet. SedД›l vedle nГ­, hlavu poloЕѕenou v dlanГ­ch a uЕѕ dlouhГ© hodiny beze slova zГ­ral do ohnД›. Vypadal po vЕЎech strГЎnkГЎch vyДЌerpanД›. PЕ™emГЅЕЎlela, co se mu tak asi mЕЇЕѕe honit hlavou. PЕЇsobil, jako kdyby mu na svД›tД› uЕѕ nezЕЇstalo nic, pro co by mohl ЕѕГ­t. Jako nД›kdo, kdo doЕЎel aЕѕ na samГЅ okraj zoufalstvГ­, ale nД›jak se mu nepodaЕ™ilo se vrГЎtit zpГЎtky. Zaplavovalo ji to pocity viny. VЕЇbec nevypadal jako ten mladГ­k, kterГ©ho znГЎvala. DЕ™Г­ve byl vЕѕdy plnГЅ legrace, staДЌilo mГЎlo aby se rozesmГЎl a vЕѕdy bral svЕЇj Еѕivot s obrovskГЅm nadhledem a lehkostГ­. A takГ© ji zaplavoval nГЎklonnostГ­. TeДЏ ale vypadal, Еѕe v nД›m vЕЎechno tohle umЕ™elo.

PodГ­vala se na nД›j. BГЎla se mu pohlГ©dnout do oДЌГ­, ale zГЎroveЕ€ potЕ™ebovala vidД›t jeho tvГЎЕ™. TajnД› pЕ™itom doufala, Еѕe se na ni podГ­vГЎ takГ© a Еѕe se potom ukГЎЕѕe, Еѕe myslГ­ vlastnД› pЕ™edevЕЎГ­m na ni. JenЕѕe zjistila, Еѕe si jГ­ Reece ani trochu nevЕЎГ­mГЎ. TupД› zГ­ral do plamenЕЇ a na tvГЎЕ™i mД›l ten nejnepЕ™Г­tomnД›jЕЎГ­ vГЅraz, jakГЅ u nД›j kdy vidД›la.

Snad už pomilionté znovu přemýšlela, jestli to, co mezi nimi bylo, zemřelo, anebo nezemřelo spolu se Selese. A pomilionté první proklínala vlastní bratry – a otce – že zosnovali všechny ty zrady proti Prstenu. Odjakživa Reece chtěla, ale nikdy by byla neschválila úskok, který nakonec vedl k smrti jeho snoubenky. Nikdy si nepřála, aby Selese zemřela, ba dokonce jí ani nechtěla nijak ublížit. Doufala, že jí Reece poví nepříznivé zprávy nějakou taktní cestou a že ona tomu, i když se jistě bude zlobit, nakonec porozumí. Ani ve snu by ji nenapadlo, že by to mohlo skončit tak špatně.

Teď se Stařiny plány do budoucna hroutily jako domeček z karet. Všechno díky její nechutné rodině. Matus byl jediný normální příbuzný, kterého měla. Stara přemýšlela, co se s ním a vlastně i s nimi ostatními teď bude dít. Nemohou přece donekonečna sedět a hnít v této jeskyni. Dříve nebo později budou muset odejít. Jenže muži jejího bratra budou v hledání neúnavní. Nepřestanou být ostražití, dokud nebude i poslední z jejich čtveřice mrtev – obzvláště poté, co Reece zabil jejího otce a jejich pána.

Věděla, že by měla být ohledně otcovy smrti smutná, rozzlobená nebo alespoň rozzrušená – ale necítila vůbec nic. Neměla toho muže ráda – odjakživa. Možná, že byla za tu akci Reecovi dokonce i trochu vděčná. Byl to prolhaný rytíř beze cti, který se celý život nechal titulovat králem ostrovů. Jako otec se k ní nikdy nechoval.

PodГ­vala se na svГ© tЕ™i spoleДЌnГ­ky. Vypadali zkrouЕЎenД›. UЕѕ dlouhГ© hodiny nikdo z nich nepromluvil. Stara si Е™Г­kala, jestli tЕ™eba neosnujГ­ nД›jakГЅ plГЎn. Srog byl oЕЎklivД› zranД›nГЅ a Matus s Reecem takГ© nevyЕЎli z tГ© bitky bez Гєhony. VЕЎichni byli navГ­c notnД› zmrzlГ­. Dokonce ani poДЌasГ­ jim v tГ©to vД›ci nepЕ™ГЎlo. To ale na tomto mГ­stД› nikomu.

„TakЕѕe budeme v tГ©hle dГ­Е™e sedД›t uЕѕ do smrti?“ prolomila ticho. UЕѕ ho nemohla dГЎle snГЎЕЎet.

Srog s Matusem k nГ­ pomalouДЌku otoДЌili pohledy. Reece se ani nepohnul a nadГЎle zГ­ral do ohnД›.

„A kam navrhujeЕЎ jГ­t?“ zeptal se Srog. „CelГЅ ostrov se hemЕѕГ­ muЕѕi tvГ©ho bratra. Jakou ЕЎanci v takovГ© situaci mГЎme? ObzvlГЎЕЎtД› teДЏ, kdyЕѕ jsou rozlГ­cenГ­ nad smrtГ­ jejich pГЎna.“

„Dostal jsi nГЎs do poЕ™ГЎdnГ© ЕЎlamastyky, bratranДЌe,“ usmГЎl se Matus a poloЕѕil Reecovi ruku na rameno. „Byl to velmi odvГЎЕѕnГЅ ДЌin. MoЕѕnГЎ nejodvГЎЕѕnД›jЕЎГ­, jakГЅ jsem kdy v ЕѕivotД› vidД›l.“

Reece pokrДЌil rameny a odsekl:

„Ukradl mi nevД›stu. ZaslouЕѕil si zemЕ™Г­t.“

Stara se při slově nevěsta naježila. Zlomilo jí to srdce. Jeho volba slov hovořila za vše – bylo to jasné. Reece Selese stále miloval. Ani teď se na Staru nepodíval. Měla sto chutí se rozplakat.

„NedД›lej si starosti, bratranДЌe,“ Е™ekl Matus smГ­rnД›. „JГЎ jsem za smrt toho muЕѕe rГЎd a nijak mi nevadГ­, Еѕe se to stalo tvou rukou. Z niДЌeho tД› neobviЕ€uji. Naopak, mГЎЕЎ mЕЇj obdiv. I kdyЕѕ jsi nГЎs tГ­m mГЎlem vЕЎechny zabil takГ©.“

Reece pЕ™ikГЅvl, ale nic neЕ™ekl.

„A kdo odpovГ­ mnД›?“ Е™ekla Stara. „JakГЅ je nГЎЕЎ plГЎn? PЕ™ece tady nechcete zemЕ™Г­t, nebo ano?“

„JakГЅ je tvЕЇj plГЎn?“ vyЕЎtД›kl na nГ­ Reece.

„ЕЅГЎdnГЅ nemГЎm,“ odpovД›dД›la. „JГЎ uЕѕ jsem svЕЇj provedla. Dostala jsem vГЎs z toho mГ­sta pryДЌ.“

„Ano, to je pravda,“ pЕ™iznal Reece, aniЕѕ by jenom na vteЕ™inu spustil zrak z plamenЕЇ. „DluЕѕГ­m ti vlastnГ­ Еѕivot.“

To jГ­ dodalo malinkou jiskЕ™iДЌku nadД›je, i kdyЕѕ se na ni ani pЕ™i tД›chto slovech nepodГ­val. MoЕѕnГЎ, Еѕe pЕ™ece jenom nenГ­ pravda, Еѕe ji teДЏ nenГЎvidГ­.

„A ty jsi zase zachrГЎnil mД›,“ Е™ekla. „Tady na Гєtesu. Jsme vyrovnГЎni.“

Reece se ani nepohnul.

ДЊekala, Еѕe nД›jak odpovГ­, tЕ™eba ne pЕ™Г­mo nД›co, co by potvrdilo jejГ­ nadД›je, ale alespoЕ€ nД›co. Cokoliv. JenЕѕe on mlДЌel. Zjistila, Еѕe jГ­ rudnou tvГЎЕ™e.

„TakЕѕe je to teДЏ takhle?“ Е™ekla. „UЕѕ si nemГЎme co povД›dД›t? Jsi tu se vЕЎГ­m hotov?“

Reece zvedl hlavu a vЕЇbec poprvГ© se jГ­ zaskoДЌenД› podГ­val do oДЌГ­.

Stara uЕѕ to nemohla snГЎЕЎet. VyskoДЌila na nohy a drala se od nich pryДЌ. Zastavila se ve vГЅchodu z jeskynД› a zГЎdy k ostatnГ­m. DГ­vala se do noci plnГ© deЕЎtД› a vД›tru a pЕ™emГЅЕЎlela, jestli to opravdu znamenГЎ, Еѕe je mezi nГ­ a Reecem definitivnГ­ konec. Pokud ano, nevidД›la dЕЇvod, proДЌ by nemД›la naskoДЌit zpГЎtky na tu rozbahnД›nou klouzaДЌku.




Конец ознакомительного фрагмента.


Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию (https://www.litres.ru/pages/biblio_book/?art=43694247) на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.



Если текст книги отсутствует, перейдите по ссылке

Возможные причины отсутствия книги:
1. Книга снята с продаж по просьбе правообладателя
2. Книга ещё не поступила в продажу и пока недоступна для чтения